Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb


Chebská cechovní kašna

Mayerl Johann Adolf

Cechovní znaky odlil Lorenz Pistorius,

ozdobnou mříž zhotovila firma Hermann Lorenz.

kamenické práce firma Krader & Höllering,

Časové údaje
1924 - 1926

Materál
žula, obecný kov, bronz

Umístění
Cheb, Kamenná ulice

Souřadnice
12.369212, 50.081434

Popis

Krátce po dokončení kašny s chebským dudákem se zrodil plán na vybudování další chebské kašny, tentokrát na křížení ulic Kamenná a Cechovní v místě zvaném Fluth, která by měla upomínat na rozkvět zdejších řemesel za časů cechovních. Město na ni na počátku roku 1924 vyhlásilo soutěž. Záštitu nad celým projektem převzala Jednota živnostenských společenstev politického okresu Cheb považující se za nástupce cechovní a řemeslné výroby. K účasti byli jmenovitě vyzváni nejvýznamnější sochaři regionu - vedle Mayerla to byli Willibald Russ, Wilhelm Srb-Schloßbauer, Hugo Uher a Johannes Watzal. Komise za přítomnosti dr. Karla Kühna, konzervátora Státního památkového úřadu pro Čechy, zasedla 10. dubna. První cenu udělila chebskému rodákovi Johannesu Watzalovi z Teplic. Podle komise se nejlépe vypořádal s charakterem daného místa i jeho měřítkem, navíc do svého návrhu důvtipně zapracoval motiv nejvýznamnějšího chebského cechovního svátku tzv. Mávání praporem, které se z privilegia chebského řeznického cechu vyvinulo v oblíbenou lidovou slavnost. Druhá cena byla přisouzena Johannu Adolfu Mayerlovi, jehož návrh shledala komise rovněž znamenitým, leč mu škodilo "..., že ozdobná mříž působí čistě dekorativně a zcela neodůvodněně." Výboru pro zřízení pomníku proto komise k realizaci doporučila Watzalův návrh. Oba návrhy pak byly vystaveny ve výloze knihkupectví Gschihay v Chebu. Veřejnost se záhy rozdělila ve dví. Postupně však sílily hlasy ve prospěch Mayerlova návrhu a na nátlak obce živnostníků, která Mayerlův koncept považovala za mnohem názornější, se nakonec přiklonili na Mayerlovu stranu i zadavatelé.

Odhalení kašny se odehrálo ve zcela jiném duchu, než tomu bylo v případě kašny s dudákem. Slavnostní ceremoniál dne 6. června 1926 byl zakomponován do oslav 50. výročí vzniku Chebského řemeslného spolku a 25. výročí existence Jednoty živnostenských společenstev politického okresu Cheb. Velkolepý slavnostní průvod městem byl tudíž ve znamení řemeslných a profesních sdružení, jejichž členové pochodovali v charakteristických kostýmech pod svými prapory, a četných spolků, mezi nimiž vynikali účastníci Egerer G´moins v barevných krojích. Kašna, která postupem doby zchátrala a přišla i o některé znaky, byla v letech 1990-1992 z iniciativy architekta Siegmunda Güttera z Fuldy a města Chebu restaurována a mříž nahrazena kopií s nově doplněnými znaky. Dnes se na kašně nachází celkem 23 kopií Mayerlových znaků, jejichž rozmístění neodpovídá tomu původnímu; dalších pět znaků doplnil Siegumund Gütter. Originál mříže je dnes uložen ve sbírkách chebského muzea.

Literatura

§Černý-Fišer 2013§§, s. 26-29

Autor hesla
?

Portrétní medailon na náhrobku Maxmiliána Duffka v Domažlicích
Portrétní medailon na náhrobku Maxmiliána Duffka v Domažlicích
Skleněná mozaika na Základní škole v Domažlicích
Skleněná mozaika na Základní škole v Domažlicích
Kašna v Kaunickém paláci
Kašna v Kaunickém paláci
Medailon Václava Kasalického na Hlávkově mostu v Praze
Medailon Václava Kasalického na Hlávkově mostu v Praze
Pomník Klementa Gottwalda v Sušici
Pomník Klementa Gottwalda v Sušici
Kocourek, Stůl poslední večeře, Plzeň
Kocourek, Stůl poslední večeře, Plzeň
Pomník Mistra Jana Husa v Sušici
Pomník Mistra Jana Husa v Sušici
Moc
Moc
Květ vědění
Květ vědění
Světice
Světice
Medailon Františka Zvěřiny na Hlávkově mostu v Praze
Medailon Františka Zvěřiny na Hlávkově mostu v Praze
Výzdoba obřadní síně ve Strakonicích
Výzdoba obřadní síně ve Strakonicích
Modry hrozen
Modry hrozen
Pomník Rudé armády v Karlových Varech II
Pomník Rudé armády v Karlových Varech II
Holakovský Výzdoba obřadní síně v Bernarticích
Holakovský Výzdoba obřadní síně v Bernarticích
Památník národního osvobození v Plzni
Památník národního osvobození v Plzni
Dělnický pochod
Dělnický pochod
Medailon Josefa Kanderta na Hlávkově mostu v Praze
Medailon Josefa Kanderta na Hlávkově mostu v Praze
Pomník Antonína Zápotockého v Klatovech
Pomník Antonína Zápotockého v Klatovech
Pomník obětí I. světové války v Doubí / Aich
Pomník obětí I. světové války v Doubí / Aich
Bakchus
Bakchus
Pamětní deska obětem dubnového náletu v Plzni-Doubravce
Pamětní deska obětem dubnového náletu v Plzni-Doubravce
Plastika (Sedící žena) pro sídliště v Brně-Líšni
Plastika (Sedící žena) pro sídliště v Brně-Líšni
Portál Západočeského muzea v Plzni
Portál Západočeského muzea v Plzni
Pomník padlým 73. chebského pěšího pluku v Chebu  v prusko-rakouské válce
Pomník padlým 73. chebského pěšího pluku v Chebu v prusko-rakouské válce
Sochařská výzdoba průčelí bývalé Chlapecké školy v Domažlicích
Sochařská výzdoba průčelí bývalé Chlapecké školy v Domažlicích
Pomník lékaře Davida Bechera v Karlových Varech
Pomník lékaře Davida Bechera v Karlových Varech
Elfí hnízdo v houbě
Elfí hnízdo v houbě
Tři keramické plastiky na zahradě muzea v Klatovech
Tři keramické plastiky na zahradě muzea v Klatovech
Reliéf u vchodu do budovy SNB (dnes Policie ČR) v Sokolově
Reliéf u vchodu do budovy SNB (dnes Policie ČR) v Sokolově
Náhrobek Novotných
Náhrobek Novotných
Zdravé srdce štěstím člověka
Zdravé srdce štěstím člověka
Pamětní deska Josefa Skupy v Plzni
Pamětní deska Josefa Skupy v Plzni
Pomník padlých v I. světové válce v Pelhřimově (Pilmersreuth)
Pomník padlých v I. světové válce v Pelhřimově (Pilmersreuth)
Prameny
Prameny
Kámen s reliéfy připomínající založení Tlučné
Kámen s reliéfy připomínající založení Tlučné
Pomník padlých v první světové válce v Tuřanech (Thurn)
Pomník padlých v první světové válce v Tuřanech (Thurn)
Pamětní deska hudebníka Antonína Krafta v Rokycanech
Pamětní deska hudebníka Antonína Krafta v Rokycanech
Pomník padlých v I. a II. světové válce v Sušici
Pomník padlých v I. a II. světové válce v Sušici
Pomník zastřelených horníků za stávky v r. 1890 v Nýřanech
Pomník zastřelených horníků za stávky v r. 1890 v Nýřanech