Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Charakteristika

"...Jednou z klatovských budov, kde se umění dostalo skutečně mimořádného prostoru, je dům Podniku výpočetní techniky. Dodnes se tu bez většího poškození zachovalo hned šest prací; odstraněna byla pouze keramická mříž na radiátor Františka Pavlase. Tři se nachází u vchodu do budovy, respektive v její těsné blízkosti, další tři v interiéru. Stavbu vyprojektoval plzeňský architekt Miloslav Hrubec, mj. autor plzeňského Domu kultury nebo spolutvůrce ceněných výškových budov na sídlišti v Plzni-Borech. Mezi výtvarníky tentokrát najdeme výhradně plzeňské autory. Zde se nejspíš projevilo pravidlo, že ve výběru umělců měl nejdůležitější slovo architekt a komise ČFVU pouze schvalovala jeho návrh. A protože mimo Prahu stavěli tento typ budov převážně architekti regionálních Stavoprojektů, velká část výtvarných zakázek pak končila opět v rukou místních umělců, s nimiž se architekti samozřejmě znali.

V tomto případě to byli především keramici. František Pavlas (1931-1994) zde vytvořil dva biomorfní keramické objekty připomínající jakési mořské živočichy pýchavkovitých tvarů - jeden je pokryt ostny, druhý polypovitými kalíšky. Pavlas patřil k širší špičce české keramiky; ceněné jsou především jeho sochy oproštěných geometrických tvarů se střídmou barevností. Ovšem ve své tvorbě měl široký záběr a zejména jeho práce pro architekturu bychom bez bližší znalosti jen těžko připsali jednomu autorovi. Jeho stylu více odpovídá již zmíněná rozebraná mříž z jednotlivých keramických elementů v interiéru. Kdežto u druhé mříže s kruhovými, do špice vybíhajícími terči, která dodnes působí
vskutku monumentálně, nejspíš pouze pomohl svému příteli sochaři Františku Pacíkovi s její realizací v keramice. Všechny práce v interiéru se nacházely v jakési dvojmístnosti
- jídelně spojené se zasedací síní, mezi nimiž byla zatahovací stěna. Později byla místnost přepažena pevnou příčkou. V dnes uzamčené části zůstal fi gurální reliéf dvojice Jaroslav Pleskal - Savvas Vojatzoglu na téma Přemysl Otakar II. zakládá Klatovy. Téma samotné si řeklo o výtvarnou formu volně inspirovanou středověkým uměním. A konečně poslední prací ve stejné místnosti je čtyřdílný měděný reliéf s jakousi stylizovanou krajinou, který vytvořil opět sochař Zdeněk Jílek. Dnešní umístění, kdy jednotlivé části na sebe přesně
nedoléhají, je nejspíš důsledkem nové instalace po roce 1989..." (§Fišer 2012§§, s 78 - 80)

Projekt byl nejspíš 1967 (v klatovském archivu prováděcí projekt datovaný 1968), stavba byla zprovozněna až v roce 1973.

Souřadnice
13.290275, 49.398940