Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Černil Mořic

Kocián Quido

Moravec Bohuslav

Časové údaje
1891 - 1907

Materál
Pískovec

Umístění
Hořice, vrh Gothard

Souřadnice
15.645044, 50.364975

Popis

Myšlenka hořického hřbitovního portálu úzce souvisí s konjunkturou města v souvislosti s rozvojem sochařsko-kamenické školy založené v roce 1884. Myšlenka vzniku monumentálního portálu byla jistě také ovlivněna dobovým společensko-politickým klimatem a specifickou nutností národní sebeidentifikace české společnosti v závěru 19. století. Tato doba bývá příznačně spojována s dobou vzniku nespočtených pomníků či památníků. Hřbitovní portál by jistě nevznikl bez Viléma Dokoupila, zakladatelské osobnosti sochařsko-kamenické školy, který si dobře uvědomil nutnost monumentálního objektu, jenž by se stal reprezentací školy i města zároveň. Vilém Dokoupil však nebyl umělcem. Samotný návrh byl zadán učitelům zdejší školy, kteří participovali beze sporu i na ideovém základě portálu. Autoři řešící otázku architektury brány byli Bohuslav Moravec a po jeho odchodu ze školy Antonín Cechner. Návrh vznikl v roce 1891, architektura portálu a jeho sochařská výzdoba byly žáky zdejší školy realizovány v letech 1892 - 1906.

V roce 1906 se do Hořic vrátil sochař Quido Kocián. Bylo mu nabídnuto vedení sochařsko-kamenické školy, školy, kde se seznámil se základy sochařského umění a kde započal svou uměleckou dráhu. Kocián na škole působil až do své smrti v roce 1928. Velkolepý projekt novorenesanční hřbitovní brány vznikal v době, kdy Quido Kocián působil na škole jako student. V roce 1906 byl portál prakticky hotov a v průběhu roku byly osazeny sochy Mořice Černila. Jistě nebyla náhoda, že si vyzrálý zkušený sochař po návratu do Hořic jako svou první práci zvolil sochařskou výzdobu hřbitovní brány. Není však doloženo, zda byl Kocián školou osloven, aby vytvořil sochy pro portál, nebo zda se sám autor rozhodl sochy vytvořit. Nicméně obě varianty mohou být pravděpodobné. Hřbitovní portál, výtvor generace jeho učitelů, byl vytvořen jako reprezentativní práce sochařsko-kamenické školy, ze které Kocián „vzešel" a která se určitou měrou podílela na formování jeho umělecké názoru. Quido Kocián obohatil hřbitovní portál, monumentální dílo generace jeho učitelů, moderními sochami, které vypovídají o proměně sochařského názoru v průběhu několika let. Sochy byly do komplexu portálu zakomponovány velmi citlivě a staly se tak posledním článkem harmonického celku. Smrt a Vzkříšení bychom mohli chápat jako sochařskou poctu Quida Kociána celému projektu hořické hřbitovní brány a zejména jejím tvůrcům.

Literatura

§Jilemnický - Vik 1961§§

§Jilemnický 1984§§

§Quido Kocián 2004§§

Autor hesla
?