Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Popis

Sochař, zpěvák, herec. Člen SVU Mánes (1992-1995). Narodil se 18. února 1919 v Anapě (Rusko) jako Vjačeslav Irmanov. Jeho rodiče emigrovali z Ruska do Finska, kde strávil dětství a dospívání. V roce 1938 se s rodiči přestěhoval do Československa a natrvalo se usadili v Praze. Studoval sochařství na pražské UMPRUM (1938 - 1939). Díky svému uměleckému nadání se stal zpěvákem a hráčem na kytaru v jazzovém souboru a později Orchestru Emila Ludvíka (1939 - 1942). Později zpíval v Elit - Clubu (1942) a ve skupině Rytmus 1942 (1942 - 1944). Během války byl totálně nasazen. V letech 1945 - 1946 pohostinsky spolupracoval s hudebními tělesy Swing Stars, Ladislava Habarta a Kamila Běhounka. Nakonec vystupoval s Orchestrem Karla Vlacha (1946 - 1948). Jeho doménou byl anglicky zpívaný swing, po jehož zákazu v roce 1949 se vzdal hudební a pěvecké kariéry. V letech 1940 - 1943, 1946 - 1948 nahrál s orchestry desítky gramofonových desek značky Esta, Ultraphon a Supraphon. Příležitostně vystupoval jako zpěvák od 70. let ve vzpomínkových televizních pořadech. V roce 1949 se vrátil k sochařství, kterému se pak profesionálně věnoval až do konce života. Příležitostné a občasné uplatnění nalezl jako herec. Debutoval ještě na sklonku okupace jako lupič s kytarou zpívající fox „Falešný hráč" v parodii Rudolfa Hrušínského a Františka Salzera Pancho se žení (1946). Do konce 40. let ještě hrál sovětského partyzána v Čápových MUŽÍCH BEZ KŘÍDEL (1946), výraznou roli hudebníka Cyrila Popova v dramatu MRTVÝ MEZI ŽIVÝMI (1946) Bořivoje Zemana, kde Irmanov zazpíval píseň „Půlnoční vítr", kapitána Pavlova ve snímku NEROZUMÍM (1947) Vladimíra Čecha a zpěváka písně „Tebe chci pouze, žádnou jinou" v Krškově psychologickém dramatu AŽ SE VRÁTÍŠ... (1947). V 50. letech byl pouze americkým seržantem Joe Havelkou v Kadárově a Klosově ÚNOSU (1952) a též záškodníkem (namluvil ho Miloš Kopecký) ve Vláčilově povídce z roku 1950 PRONÁSLEDOVÁNÍ (1958) z povídkového snímku VSTUP ZAKÁZÁN (1959). O dva roky později ho František Vláčil opět pozval ke spolupráci, když mu nabídl jeho největší a u diváků nejznámější úlohu malíře Martina v poetickém filmu HOLUBICE (1960), který se stará o postřelenou holubici a pomáhá ochrnutému chlapci Michalovi (Karel Smyczek). V 60. letech na něho opět čekaly dvě poslední herecké příležitosti koordinátora ve Sci - Fi IKARIE XB 1 (1963) Jindřicha Poláka a naposledy výrazného recepčního Jiřího Alexeje, jenž opět i zazpíval „Gdě eta ulica, gdě etot dom", v Tomanově krimi SLEČNY PŘÍJDOU POZDĚJI (1966). Student FAMU Martin Suchánek o něm natočil studentský film Studia FAMU - BLUES Z ATELIÉRU (1966). Václav Irmanov zemřel 17. prosince 1995 v Praze.

Skupinové výstavy

1952 Svaz českých výtvarných umělců III. středisko Mánes. III. členská výstava, Mánes, Praha
1959 - 1960 4. přehlídka československého výtvarného umění, Praha
1963 Skupina MS 63, Galerie Nová síň, Praha
1967 Umělci k výročí Října, Bruselský pavilon, Praha
1968 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50. létům ČSSR, Praha, Praha
1978 Výtvarné umění v metru, Staroměstská radnice, Rytířský sál, Praha
1983 Výtvarní umělci životu a míru. Výstava malířství, sochařství, grafiky a užitého umění k 35. výročí Vítězného února, Praha, Praha
1984 Výtvarné umění a hudba, Galerie Vincence Kramáře, Praha
1985 Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha
1985 Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava
1987 Obrazy a sochy. Výstava pražských členů Svazu českých výtvarných umělců, Mánes, Praha
1992 Členská výstava S.V.U. Mánes, Mánes, Praha
1993 Podzimní setkání členů S.V.U. Mánes v Jičíně, Městské muzeum a galerie, Jičín