Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Popis

Petr Janda mezi lety 1989 - 1993 absolvoval Střední průmyslovou školu stavební ve Zlíně. Poté studoval architekturu na Fakultě architektury ČVUT v Praze (1993 - 2003), další vysokoškolské vzdělání získal na Akademii výtvarných umění v Praze (1997 - 2003) v ateliéru monumentální tvorby Aleše Veselého (1935). Mezi lety 2003 - 2008 členem architektonického ateliéru Sporadical.[1] Od března 2008 členem České komory architektů, od dubna 2011 také člen představenstva České komory architektů, předseda pracovní skupiny pro propagaci architektury.[2]

Tvorba Petra Jandy se výhradně soustředí na architektonické zakázky; například revitalizaci Kateřinské zahrady a svahů nad Albertovem v Praze z roku 2002,[3] horolezeckou halu ve Zlíně (2005 - 2007), od roku 2010 také vznikající stavbu Golf akademie v Olomouci.[4] Se studiem Sporadical se také zúčastnil soutěže[5] na Velké egyptské muzeum v Gíze.[6]

---

[1] Další členové ateliéru: Josef Kocián (1974), Aleš Kubalík (1975) a Jakub Našinec (1974). Viz Petr Janda v osobním rozhovoru s autorkou diplomové práce dne 11. 1. 2013. [2] Petr Janda v e-mailové korespondenci s autorkou diplomové práce ze dne 21. 1. 2013. [3] Revitalizace Kateřinské zahrady a svahů nad Albertovem, 2002. Viz Petr Janda v e-mailové korespondence s autorkou diplomové práce ze dne 21. 1. 2013. V rámci revitalizace zahrady architekti také počítali se zpřístupněním areálu pro prezentování umění ve veřejném prostoru. Viz Petr Janda - Jakub Našinec - Ivo Slavík, Revitalizace Kateřinské zahrady. Iniciační studie, Architekt, 2003, roč. č. 7, s. 56. [4] Golf akademie v Olomouci, od 2010. Viz Petr Janda v e-mailové korespondencei s autorkou diplomové práce ze dne 21. 1. 2013. [5] Do soutěže, kterou vypsalo Ministerstvo kultury Egypta spolu s UNESCO a U.I.A se přihlásilo 2227 týmů ze 103 států. Soutěžní projekty odevzdalo 1557 týmů z 83 zemí. Návrh Petra Jandy, Aleše Kubalíka, Petra Našnce, Josefa Kociána a Luďka Obala se dostal do katalogu, kde bylo zahrnuto 120 nejlepších návrhů. Viz Petr Janda v e-mailové korepspondenci s autorkou diplomové práce ze dne 22. 3. 2013. Do druhého kola postoupilo celkem 20 návrhů, z nichž jako vítězný vzešel projekt studia Henegan.Peng.Architect, Alicia Gomis-Perez, Edel Tobin, Roisin Henegan, Shih-Fu Peng. Viz Hana Benešovská - Jaromír Krejčí, Soutěž na velké egyptské Muzeum. Ostatní čeští účastníci, Architekt, 2003, roč. č. 9, s. 5 - 7. [6]Petr Janda v e-mailové korespondenci s autorkou diplomové práce ze dne 21. 1. 2013. Soutěžní návrh na stavbu Velkého egyptského muzea v Gize je publikován v časopise Architekt. Ideovým pojítkem i cílem projektu je přeměna amorfní písečné duny na jednoduchý geometrický tvar budovy. Viz Ibidem, s. 18.