Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Kofránek Ladislav Jan

24.06.1880 - 2.11.1954

Popis

sochař, člen Československé Akademie věd a umění a SVU Mánes

Ladislav Kofránek se narodil ve Vojicích u Hořic. V Hořicích vystudoval v letech 1894 - 1898 kamenosochařskou školu. Náleží k plejádě sochařů studujících u J.V.Myslbeka na pražské Akademii. Kofránek nepatřil mezi nejsilnější osobnosti své generace, proto je zastíněn svými současníky Janem Štursou, Bohumilem Kafkou nebo Josefem Mařatkou. Po dokončení Akademie roku 1902 podnikl společně s Janem Štursou studijní cestu po Evropě. Navštívili Německo, Itálii, Anglii, Francii aj. Kofránkovo dílo je z počátku silně ovlivněno secesí a symbolismem, tématem se mu stává především žena. Při soutěžích na velké veřejné zakázky neměl štěstí a několikrát vyšel ze soutěže s druhým místem (1905-socha sv.Mikuláše, 1918-pomník Svatopluka Čecha, stejně tak pomník Jaroslava Vrchlického nebo T.G.Masaryka). Mezi realizace z počátku století spadá pomník Felixe Jeneweina, který Kofránek vytvořil ve spolupráci s Pavlem Janákem roku 1908. S Janákem se setkal ještě jednou a to při výzdobě Hlávkova mostu v Praze roku 1912. V době první světové války bojoval mezi roky 1915-1918 na italské frontě. V Itálii vyhrál soutěž na pomník padlých v Logu pod Margartom, který se tak stal jeho největší sochařskou realizací pro veřejný prostor. Kofránkův umělecký vývoj se od prvotních inspirací francouským impresionismem po válce stále více stáčel k realistické linii ovlivněné klasicistickým pojetím sochy. Od dvacátých let spojuje svou tvorbu převážně s prací pro architekturu. Roku 1929 vytváří šest soch na průčelí Ústřední městské knihovny v Praze. Dále vytváří převážně portréty, náhrobní plastiky a pamětní desky. Kofránek umírá 20. listopadu 1954.