Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Popis

Sochař, člen S. V. U. Mánes.

Rod Mařatků pochází z Vysokého nad Jizerou v podkrkonoší. Josef se však narodil v Praze, kam se jeho rodina přestěhovala před drsným životem v jednom z nejvýše položených měst u nás. Rodina Mařatkova žili v domě v Žitné ulici, kde mimo jiné bydlel i rodinný přítel Antonín Dvořák nebo malíř Jaroslav Věšín. Josef Mařatka se přes své zjevné hudební nadání rozhodl pro studium výtvarného umění. Mezi lety 1889-1892 studoval Uměleckoprůmyslovou školu u profesora Celdy Kloučka. Od roku 1892 studoval v ateliéru  Josefa Václava Myslbeka za kterým přešel roku 1896 na Akademii výtvarných umění. Mezi jeho spolužáky patřil Stanislav Sucharda, František Hošek, František Stránský aj. Zaběhnutou praxí bylo, že žáci pomáhali svému učiteli při práci na jeho zakázkách. V případě Myslbeka, tak jeho studenti asistovali především při pracích na pomníku sv. Václava. Mařatkův styl práce se tehdy vázal k aktuálním projevům realismu se silnou sociální tématikou. Za svou sochu Ledaři na Vltavě získal v roce 1900 Hlávkovo stipendium, které mu umožnilo odjet do tehdejšího centra umění Paříže. Po nelehkých začátcích a bez znalosti francouzštiny, nastoupil do ateliéru Augusta Rodina se kterým postupně navázal důvěrné přátelství. Byla to hlavně Mařatkova zásluha, že se v Praze roku 1902 uspořádala velká Rodinova výstava, která zásadně ovlivnila směřování tehdejší mladé, sochařské generace směrem k impresionismu. Pod Rodinovým vlivem Mařatka dospěl k secesnímu symbolismu, mezi hlavní díla té doby patří jeho plastika Opuštěná Ariadna z roku 1903. Od roku 1902-1904 Mařatka kreslí a modeluje pomník letce Santose Dumonta pro Buenos Aires, který se přes své kvality nikdy nedočkal realizace. Roku 1904 se Mařatka vrací do Prahy, poté se do svého druhého domova Paříže ještě několikrát vrátí, například kvůli zařizování výstavy Antoina Bourdelleho, která se v Praze uskuteční roku 1909. Po návratu z Paříže pomáhal jako asistent svému příteli Suchardovi při náročných pracích na pomníku Františka Palackého. Mimo to spolupracuje i s Ladislavem Šalounem na pomníku Jana Husa. V této doběmezi lety 1911-1913 také modeluje nadživotní plastiky Drama a Hudba pro Obecní dům, sousoší Vytrvalost a Síla a nadživotní postavy Skromnost a Ušlechtilost pro Novou radnici. Účastní se také výzdoby Hlávkova mostu, kde vytvořil portréty pražských radních. Pro Hlávkův most měl  vytvořit pomník samotného Josefa Hlávky. Socha vznikala v průběhu roku 1914 a vzhledem k válečným událostem, nebyla na most nikdy osazena. Pro Mánesův most vytvořil reliéfy s motivem práce. V té době také modeluje řadu portrétu např. Antonína Dvořáka, Antonína Slavíčka nebo Hanu Kvapilovou. Po trvalém přesunu z Paříže se Mařatka usadil na pražské Letné, kde měl ateliér v ulici Na Výšinách. Tento ateliér měl bohatou historii, postupně se v něm vystřídali sochaři Jan Štursa, Otto Guttfreund, Bedřich Stefan nebo Josef Wagner. Roku 1914 byl Mařatka povolán na frontu. Tři roky strávil ve vojenském táboře u Bratislavy, kde sloužil jako důstojník sanitní služby. Poté působil ve vojenské nemocnici na Karlově náměstí, kde přežíval válku i sochař Jan Lauda, budoucí Mařatkův asistent. Koncem války Mařatka modeluje Raněného Čechoslováka. Po válce se zabývá tématem odboje a vytváří několik skic k budoucím pomníkům. Roku 1920 byl Mařatka jmenován profesorem na Uměleckoprůmyslové škole.V poválečných letech pracoval na portrétu T. G. Masaryka, s jehož rodinou byl v blízkém přátelském poměru. Vytvořil několik pomníků obětem první světové války v Ústí nad Orlicí, Bělé pod Bezdězem a návrhy na neralizovaný pomník v Brandýse nad Labem. Roku 1932 byl odhalen stěžejní Mařatkův pomník Praha svým vítězným synům. I v poválečném období Mařatka pracoval na sochách pro architekturu. Roku 1928 vytvořil postavy pracujících pro budovu Úrazové pojišťovny o rok později to byly sochy pro Ministerstvo železnic.

Josef Mařatka byl mimořádně oblíbenou osobností, podle svědectví byl obdařen  ryzím charakterem a dobráckou a veselou povahu. Zemřel 20. dubna 1937. Byl tak ušetřen ničení pomníku Praha svým vítězným synům, který začali nacisté likvidovat roku 1940. Pomník se po roce 1989 podařilo osadit na původní místo.

Samostatné výstavy

1938 - Josef Mařatka: Posmrtná výstava díla, Mánes, Praha

1944 - Josef Mařatka 1874-1937, Galerie Jos. R. Vilímek, Praha

1959 - Josef Mařatka: Plastiky a kresby, Krajská galerie, Liberec

1969 - Josef Mařatka: Kresby a plastiky, Obecní dům, Praha

1976 - Josef Mařatka: Drobná plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb

1979 - Josef Mařatka 1874-1937: Výběr z kreseb, Národní galerie, Praha

1984 - Josef Mařatka, Dům umění, Zlín

2002 - Josef Mařatka a Auguste Rodin v Praze 1902, Galerie 1, Praha

Skupinové výstavy

1898 - II. výstava spolku Mánes, Topičův salon, Praha

1906 - XXI. výstava Mánes, Mánes, Praha

1911 - XXXVI. výstava S.V.U. Mánes, Mánes, Praha

1911 - Kollektivausstellung der Vereinigung bildender künstler Manes - Prag, Hagenbund, Vídeň

1913 - 43. výstava Spolku výtvarných umělců Mánes, Praha

1914 - 46. výstava Spolku výtvarných umělců Mánes, Praha

1918 - 49. výstava Spolku výtvarných umělců Mánes, Praha

1920 - Členská výstava S. V. U. Mánes, Mánes, Praha

1921 - LIV.  výstava Spolku výtvarných umělců Mánes, členská, Obecní dům, Praha

1921 - Sdružení českých umělců grafiků Hollar: členská výstava, Obecní dům, Praha

1923 - Prima Mostra Biennale Internazionale delle Arti decorative, Villa Realle Monza, Monza

1924 - Razstava češke moderne umetnosti - Društvo upodabljajočih umetnikov Mánes iz Prage, Jakopičev paviljon, Lublaň

1925 - Exposition internnationale des arts décoratifs et industriels modernes, Paříž

1925 - Vánoční výstava Spolku výtvarných umělců Mánes, Mánes, Praha

1926 - III. výstava uměleckého průmyslu československého, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha

1927 - Wystawa sztuki Czechoslowackiej, Krakov

1928 - Československé umění na výstavě soudobé kultury v Brně, Brno

1930 - Sto let českého umění 1830 - 1930, Mánes, Praha

1936 - Tanec v československém uměním výtvarném a fotografii, Mánes,  Praha

1937 -Československé umění na Mezinárodní výstavě v Paříži 1937, Dům uměleckého průmyslu, Praha

1938 - Náš voják ve výtvarném umění XIX. a XX. století, Obecní dům, Praha

1945 - 50 let českého výtvarného umění, Moravské zemské muzeum, Brno

1955 - Josef Mařatka, Antonín Slavíček, Mánes, Praha

1961 - Hluboká 1961, Dům umění města Brna, Brno

1961 - Hluboká 1961, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou

1965 - Tanec v moderním českém výtvarném umění, Zámek Strážnice, Strážnice

1966 - Česká secese - Umění 1900, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou

1977 - České sochařství kolem roku 1900, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřice, Litoměřice

1984 - Antonín Dvořík ve výtvarném umění, Zámek Nelahozeves, Nelahozeves

1995 - Krajina duše, České výtvarné umění přelomu 19. a 20. století, Východočeská galerie v Pradubicích, Pardubice

2001 - Jiří Kolář sběratel/ Jiří Kolář the Collector, Veletržní palác, Praha

2008 - Sváry zření, Fazety modernity na přelomu 19. a 20. století 1890 - 1918, Dům umění, Ostrava

2009 - Tělo a tělesnost v českém výtvarném umění 19. století, Výstavní síň 13, Plzeň

2016 - Neklidná figura: Exprese v českém sochařství 1880-1914, Galerie hlavního města Prahy, Praha