Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Popis

Tomáš Medek se mezi lety 1983 - 1987 vyučil jako kovomodelář, poté vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně (1987 - 1990) a Fakultu výtvarných umění VUT (dále FA VUT) v Brně (1992 - 1998), ateliér sochařství Vladimíra Preclíka. V roce 1997 absolvoval stáž na Nova Scotia College of Art and Design v kanadském Halifaxu.[1] V současnosti vyučuje na FA VUT Brno na pozici odborného asistenta v ateliéru sochařství I. Michala Gabriela.[2]

Tomáš Medek ve svém sochařském díle zohledňuje uplatňování většiny v současnosti obvyklých sochařských materiálů například dřevo, kov, ale i plast. Jeho tvůrčí pozornost přitahuje objektová tvorba, zabývá se zkoumáním stavebnosti materiálu jako stavební struktury nejčastěji stejnorodých prvků, pomocí nichž definuje vnitřní prostor objektu (např: Krychle, 1995,[4] Krychle, 1997,[5] Diagonály, 1998[6]). Tyto systematicky komponované sítě zároveň ohraničují vnější vymezení objektu vůči reálnému prostoru.[7] Vznikají tak jakési stavební konstrukce blízké svým principem například skladebnosti uhlíkové struktury. Kombinací předem zvolených základních jednotek autor postupně buduje jakousi geometrickou síť, jejímž ovládnutím dospívá k výslednému dílu (např: pospojované dřevěné klíny: Věž, 2009[8], ale často volí i opačný postup odebírání hmoty, řezání motorovou pilou, nebo tesání do kamene: Pylové zrnko, 2007[9]). Téměř vždy akcentuje rozměr dynamismu pojící vnější kostru díla s jejím vnitřním plánem, objekt tak nikdy nepůsobí stroze jako vykalkulovaně chladné racionální schéma. Pomocí síťové osnovy tak produkuje osobitá prosotorová vyjádření inspirovaná či přímo odkazující k morfologii předmětů z našeho reálného života. Souběžně zkoumá soudržnost prostorových rovin hmoty v dimenzích transformace jejích reálných kódu do výtvarně předmětné vizuality (např: Kapsule, 2010.[10] Paprika, 2010[11]). Struktury často rozfázovává do stádia evokující hybnost či sebezavíjení (např: Tangle/Untangle, 2005[12]). Do exteriéru francouzského města Remeš instaloval v roce 2008 prostorový objekt kruhové obruče (Uroboros, 2008[13]). Pro nalezení hmotné podoby svých děl využívá i grafické modelace v počítačovém programu, kde si zákonitosti kompozičních pravidel vyzkouší nanečisto, případně může aktuální návrh pomocí tzv. 3D tískárny, (přístroj vytvářející prostorový tisk z plastového polotovaru) vytisknout.

---

[1] Tomáš Medek, Životopis, Medek.cz, http://www.medek.cz/tomas/bio_frame.html, vyhledáno 29. 12. 2012. [2] Kaliopi Chalmonikola - Jiří Sobotka, Tomáš Medek. Prostorové struktury (kat. výst.), Galerie Ars v Brně 2011, nestr. [3] Ibidem. [4] Krychle, 1995, dřevo, 160 x 160 x 160 cm, Orlík nad Vltavou. Viz David Medek - Jiří Valoch, David Medek. Tomáš Medek (kat. výst), Východočeská galerie v Pardubicích 1999, nestr. [5] Krychle, 1997, železo, 20 x 20 x 20 cm. Viz Ibidem. [6] Diagonály, 1998, dřevo, 200 x 200 x 200 cm, dřevo, Nové Zámky. Viz Ibidem. [7] „Podkapitolou Tomášovi práce z posledních let pak tvoří hranoly, jakoby vzniklé protažením krychle, kde tematizuje vztahy mezi oběma limitujícími rovinami a vnitřním strukturováním hmoty, kterou vymezují." Viz Ibidem. [8] Věž, 2009, dřevo, modřín, 410 x 110 x 110 cm, Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové. Viz Kaliopi Chalmonikola - Jiří Sobotka (pozn. 908). [9] Pylové zrnko, 2007, pískovec, 40 x 50 x 40 cm. Viz Ibidem. [10] Kapsule, 2010, bronz, 24 x 32 x 274 cm. Viz Ibidem. [11] Paprika, 2010, bronz, 27 x 27x 35 cm. Viz Ibidem. [12]Tangle/Untangle, 2005, překližka, svěrky, 250 x 420 x 450 cm, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Viz Kaliopi Chalmonikola - Jiří Sobotka (pozn. 908). [13] Uroboros, 2008, nerezová ocel, 700 x 700 x 280 cm, Remeš, Francie. Viz Ibidem.