Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Ducháček Jiří

Anýž Franta

Časové údaje
1931 - 1932

Materál
Bronz

Umístění
Klatovy, Plánická 196 (původně budova starého gymnasia ve Vrchlického sadech)

Souřadnice
13.295951, 49.394634

Popis

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Frída, byl studentem zdejšího gymnázia, které původně sídlilo v budově v Plánické ulici, na níž je deska dnes umístěna, a ještě předtím v bývalém dominikánském klášteru, kde byla původně instalována. Patří k vůbec nejvýznamnějším osobnostem spjatým s Klatovy. I z toho důvodu se již dříve objevovaly pokusy připomenout zde jeho pobyt pamětní deskou. Například v roce 1930 vyšla od ředitele městských úřadů Bohumila Zuny iniciativa osadit pamětní desku na domě, kde jako oktaván bydlel. Tehdy byl založen pořadatelský výbor a do města dokonce přijel na pozvání městské rady medailér Josef Šejnost, dále ovšem celý podnik nepokročil.

Nový podnět dodaly až návštěvy kolínského středoškolského profesora Vratislava Čermáka, autora knihy „Z klatovských studií Jaroslava Vrchlického", který zde o prázdninách 1932 pronesl dvě přednášky na stejné téma. Šedesátileté výročí jeho maturity, které připadlo právě na tento rok, se ukázalo jako vhodná příležitost, jak Vrchlického v Klatovech připomenout. Chopil se jí agilní spolek klatovských akademiků Úhlava, který v roce 1901 stál i za vůbec prvním klatovským pomníkem, věnovaným geologovi Janu Krejčímu (tuto tradici pak připomněl i předseda spolku při odhalení pamětní desky).

Spolek dokázal jednat velmi rychle. Určil koncepci desky, kterou jak nápisy (včetně úryvku ze vzpomínkové básně), tak i umístěním vztáhl k jeho studiím. Její zhotovení zadal mladému českému sochaři Jiřímu Ducháčkovi (nar. 1903), žáku Josefa Mařatky. Za velmi krátkou dobu - už 25. září ! - mohla být deska odhalena.

V předvečer se konala slavnostní akademie v městském divadle, kde mj. promluvil literární kritik profesor František Sekanina a Vrchlického dcera Eva Vrchlická, členka Národního divadla, přednesla jeho rané verše. Při samotném odhalení pak držel hlavní řeč básník Antonín Klášterský, Vrchlického žák a přítel.

Původně se nacházela na budově starého gymnasia ve Vrchlického (tehdy Komenského) sadech, kde však působila poněkud nenápadně. Teprve v roce 1936, když se uvažovalo o nové desce historika Vančury, se znovu otevřela diskuse o přemístění desky Vrchlického. Obě měly být nově umístěny na novém gymnasiu (Státní reálné a vyšší gymnasium), kde už visela deska rytíře Randy z r. 1934. Nakonec byla Vančurova deska odhalena na muzeu, k němuž měl také vztah, a sice nejspíš proto, že pro tři desky nebylo na budově gymnasia místo a Vančura s Randou působí jako pandány. (Šumavan, č. 38, 15. 5. 1936, s 3)

Literatura

Dolfa: Oslavy Jaroslava Vrchlického v Klatovech. Klatovské listy, č. 39, 1. října 1932.
-mák: Slavnost odhalení pamětní desky velmistru české poesie, básníku Jaroslavu Vrchlickému na budově starého gymnasia v Klatovech. Šumavan, 1. října 1932, č. 75, s. 1-2.
Klášterský, Antonín: Památce velmistra české poesie básníka Jaroslava Vrchlického. [Řeč pronesená u příležitosti odhalení pamětní desky.] Šumavan, 1. října 1932, č. 75, s. 1-2.

Autor hesla
?