Pomník Josefa II. ve Žluticích / Luditz
Časové údaje
1882
Materál
litina
Umístění
Žlutice, horní část náměstí, před budovou chlapecké měšťanské školy čp. 249
Souřadnice
13.162801, 50.092055
Popis
Pomník císaře Josefa II. byl zřízen v roce 1882 Zemědělským a lesnickým spolkem žlutického okresu u příležitosti oslav stého výročí zrušení nevolnictví před budovou chlapecké měšťanské školy čp. 249 v horní části náměstí. Litinová socha byla standardním výrobkem blanenských železáren a najdeme ji i na mnoha jiných místech. R. 1908 byla socha pozlacena. Dne 25. dubna 1923 ve čtyři hodiny ráno však byla socha císaře na žádost českých úřadů za vyzvánění všech zvonů snesena.
Odstraněná plastika císaře stávala dle pamětníků před koncem šedesátých let u schodiště v budově muzea čp. 1. Při přeměně městského muzea na muzeum husitského revolučního hnutí se však socha stala nepohodlnou a někdy před rokem 1974 byla - pravděpodobně z popudu faráře P. Miroslava Janáka - instalována na farní zahradě. V polovině osmdesátých let 20. století poslal ředitel Muzea Blansko a odborník na blanenskou uměleckou litinu Vratislav Grolich žádost o převedení sochy do tamního muzea; tehdejší vedení města však žádosti nevyhovělo. Někdy v letech 1994-1995 na žádost tehdejšího faráře byla socha městem přestěhována na pozemek školní zahrady, kde byla instalována pod smuteční vrbou u jezírka nad plaveckým bazénem. Před koncem roku 2007 však došlo z bezpečnostních důvodů k opětovnému přestěhování plastiky na dvůr zdejšího muzea.
Dne 5. října 1924 byl na prázdném podstavci zřízen pomník Hanse Kudlicha, bývalého poslance říšského sněmu a rakouského revolucionáře, který mimo jiné formuloval návrh na zrušení poddanství, v podobě pluhu. Na odpolední schůzi poté pronesl poslanec Národního shromáždění Josef Fischer projev, ve kterém mimo jiné zaznělo: „Český národ odstraněním pomníků vystavil si ve světových dějinách pomník hanby, ...nyní opět vypukla perioda otroctví a roboty pro německý národ a husitský duch pomsty snaží se zničiti vše, co je německé. Stojíme před okamžikem, že ztratíme německou vlast následkem pozemkové reformy a počešťováním jmen našich rodných míst, jsme obklopeni špicly, ...stát, který používá takových nemorálních prostředků nemusí mít právě morálku tu nejlepší." Tento projekt měl následně soudní dohru. Krajský soud v Chebu ve Fischerových slovech shledal přečin proti zákonu na ochranu Republiky z roku 1923. Imunitní výbor NS RČS žádost krajského soudu o vydání poslance k trestnímu stíhání projednal a dne 11. března 1925 plénu NS RČS předložil svůj verdikt, kde nedoporučuje Fischerovo vydání trestnímu stíhání s odůvodněním, že „... výroky nebyla překročena mez imunity poslanecké". Někdy po vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války byl však patrně pomník včetně podstavce novými osídlenci odstraněn.