Pomník operace Anthropoid v Praze
Šmeral Michal
Tůmová Miroslava
Gulbis Jiří
Časové údaje
2009
Materál
bronz, ocel, corten
Umístění
Praha 8, ulice v Holešovičkách a Zenklova
Souřadnice
14.465215, 50.117857
Popis
Uplynulé výročí 66 let (v roce 2008) od úspěšného
atentátu českých parašutistů na říšského protektora Reinharda Heydricha vyvolalo
u osazenstva Magistrátu Prahy 8 a členů dalších veřejných organizací[1] „touhu" po pomníkovém
díle. Právě v katastrálním území městské
části Praha 8, v zatáčce mezi dnešní silnicí V Holešovičkách a
Zenklova zasáhl Jan Kubiš dne 27. 5. 1942 projíždějící Heydrichův automobil
granátem, jehož detonace měla později pro
Heydricha smrtelné následky. Stejné místo
o desítky let později proměnila vysoká frekvence automobilové i městské
hromadné dopravy v zapomenutý a nehostinný ostrůvek.
Ještě
roku 2008 Městská část Praha 8 vyhlásila dne 9. 4.
veřejnou výtvarnou „soutěž o návrh na Pomník
operace Anthropoid na místo atentátu na Reinharda Heydricha". Do 26. 5. 2008, dne uzávěrky, úředníci z Městské
části Praha 8 obdrželi celkem 20 soutěžních návrhů,[2] vzápětí jeden
uchazeč z důvodu porušení anonymnosti sám ze soutěže odstoupil.[3] Soutěžní
komise[4] z
devatenácti předložených návrhů ocenila následující trojici: 1. cena:
David Moješčík - Michal Šmeral - Jiří Gulbis - Miroslava Tůmová,[5] 2. cena:
Michal Häckel, 3. cena: Michal Gabriel a Causa.
Soutěžní komise po vyhlášení výsledků doporučila autorům vítězného projektu, aby ještě zvážili „typ" figur uplatněných v rámci díla. Doposud počítali se třemi realisticky pojatými postavami parašutistů v anglických polních uniformách, ale dle vyjádření poroty by bylo vhodné zobrazit v jedné z figur naopak civilistu, a připomenout tímto i zásluhy domácího odboje. Komise také požadovala úpravu uniformy příslušníka parašutistické jednotky, která prý v podání sochařů Davida Moješčíka a Michala Šmerala neodpovídala dobovému vzoru uniformy anglických letců. Průběh realizace pomníku také komplikovala stanoviska stavebního úřadu, který oproti soutěžnímu návrhu požadoval snížení výšky pylonu o celé 2 metry. Autoři vítězného návrhu pochopitelně trvali na dodržení plánovaných rozměrů, jejichž prostorové poměry vzájemně souvisely s celkovou tektonikou objektu. Z důvodu neústupnosti úředního aparátu nakonec docílili alespoň kompromisního řešení, snížení pylonu „jenom" o 1 metr.[6]
Pomník operace Anthropoid byl slavnostně odhalen 27. 5. 2009, v den 67. výročí hrdinského činu parašutistů ze skupiny Anthropoid.
[1] Ve spolupráci s Magistrátem města Prahy, Vojenským historickým ústavem Praha, Ústavem pro soudobé dějiny akademie věd ČR, Českým svazem bojovníků za svobodu, Československou obcí legionářskou, Národním památníkem Heydrichiády. Viz Neautorizováno, Pomník operaci Anthropoid, Cssdpraha8.cz, http://www.cssdpraha8.cz/130-pomnik_operaci_anthropoid, vyhledáno 1. 12. 2012. [2] Administrativní pracovníci z magistrátu Prahy 8 bohužel nebyli ochotni poskytnout jména ani obrazovou fotodokumentaci neúspěšných soutěžních návrhů ani jména účastníků soutěže. Některé projekty jsou ovšem zveřejněny na internetových stránkách parlamentní politické strany, ale bez uvedení autorství či technického popisu. Viz Ibidem. [3] Neautorizováno (pozn. 1). [4] Členové poroty: plk. Mgr. Aleš Knížek, PhDr. Stanislav Kokoška, doc. Dr. Josef Hendrich, plk. Alexander Beer, Jaroslav Čvančara, ThDr. Jaroslav Šuvarský, PhDr. Ivo Železný, Mgr. Vladimíra Ludková, PhDr. Michal Lukeš, PhD., Mgr. Marek Pokorný. Viz Ibidem. [5] O vítězství výše uvedené čtveřice autorů informoval také internetový portál věnovaný architektuře - Archiweb. Viz Neautorizováno, Soutěž na pomník operace Anthropoid vyhrála dvojice sochařů, Archiweb.cz, http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=5614&typ e=1, vyhledáno 18. 12. 2012. Členka vítězného týmu, Mirka Tůmová v e-mailové konverzaci s autorkou diplomové práce uvedla, že sochaři se převážně soustředili na nápad jako takový a jeho formální rozměr, architekti vymýšleli včlenění díla do prostorových vztahů místa s ohledem na stávající charakter určení. Viz Miroslava Tůmová v e-mailové korespondenci s autorkou diplomové práce ze dne 13. 9. 2012. [6] Ibidem.
Literatura
§Soušková 2013a§§
Zpět
