Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Lauda Jan

Časové údaje
1950 - 1952

Materál
pískovec

Umístění
Františkovy Lázně, před Novou kolonádou u Plynových lázní. Dnes deponován ve skladu spol. Lázně FL.

Souřadnice
12.351320, 50.117659

Popis

Po druhé světové válce si ředitelství Československých státních lázní a zřídel (dále ČSLZ), uvědomovalo potřebu obnovy veřejné plastiky, která byla v řadě lázeňských měst ve velmi špatném stavu. V roce 1950 proto vyvolalo několik jednání s městem Františkovy Lázně. Již na prvním z nich 7. června představilo seznam zamýšlených děl. Vedle dvou blíže neurčených a také nerealizovaných návrhů obsahoval šest prací s uvedením autora i navrhovaného místa. Přestože s určitostí byly realizovány jen čtyři a na místě se dodnes zachovala pouze jedna, jde o počin mimořádného významu, neboť jejich tvůrci byli špičkoví sochaři předválečné moderny Jan Lauda, Bedřich Stefan, Josef Jiříkovský, Karel Lidický a Vincenc Makovský. Autorem programu byl architekt Václav Rajniš (1907-?), který krátce předtím pracoval v Paříži u Le Corbusiera. Později se specializoval na urbanismus lázeňských měst a s Františkovými Lázněmi spolupracoval až do 60. let. Na ústředí ČSLZ byl zřejmě zaměstnán právě jako expert na urbanismus a veřejnou plastiku.

Třetí položkou seznamu byl Pomník V. I. Lenina „...na místě u Lázní IV., kde byl dříve již pomník tak, že na podstavci bude umístěna bronzová busta Lenina, originál prof. Jana Laudy..." (Jde o Císařské lázně, které později po zboření Lázní II převzaly jejich označení, aby ve sledu nechyběla číslice dvě. Na historických pohlednicích se před průčelím jakási socha rýsuje, ovšem v literatuře zde není žádný pomník doložen.) Ovšem 10. listopadu 1950 město na podnět místních komunistů vyzvalo vedení Lázní, aby zde umístěnou bustu okamžitě odstranilo, protože prý svým malým formátem neodpovídá Leninovu významu. Spor byl asi řešen na další schůzce obou stran 6. prosince, kde Lázně předložily revidovanou verzi seznamu, jejíž součástí byl i Leninův pomník. Rada MNV tento seznam projednala na svém lednovém zasedání. Usnesla se, že v roce 1951 provede úpravu městských parků podle návrhu architekta Josefa Karla Říhy, který pro město po válce zpracovával urbanistické studie. Teprve poté mělo být vyhledáno vhodné místo pro umístění pomníku, což mělo platit i pro další díla ze seznamu. Zároveň se zavázala, že k realizaci pomníků přispěje úpravou okolí, nikoliv však v roce 1951, neboť jí to nedovolovala špatná finanční situace. Dne 16. listopadu 1951 však rada přeci jen schválila částku 30 000 Kč na žulový sokl pod Leninovo poprsí, které měly dodat Lázně. Pro pomník bylo tentokrát vybráno místo u Kolonády plynových lázní. Dne 13. července 1952 proběhlo jeho slavnostní odhalení za účasti ministra zdravotnictví Josefa Plojhara, zlopověstného kolaboranta a exkomunikovaného kněze, dosazeného komunisty na předsednické místo v lidové straně.

Také autorem této druhé, tentokrát již monumentální busty byl Jan Lauda. (Její druhou verzi, odhalenou ve stejném roce, vytvořil pro lázně Poděbrady, což potvrzuje centrální objednávku Čsl. státních lázní a zřídel. Právě tato expresivní podobizna V. I. Lenina se silně asijskými rysy, dědictvím jeho kalmyckých prarodičů, se v 50. letech stala prototypem všech oficiálních zobrazení; najdeme ji třeba na poštovních známkách. První Leninovu podobiznu Lauda vymodeloval bezprostředně po válce ještě v květnových dnech jako spontánní nápad v předzvěsti nové doby, která k nám dorazila na tancích Rudé armády.
Tato verze z roku 1945 byla onou bronzovou hlavou, která zde byla osazena nejdříve. Realizované poprsí Lauda vymodeloval v roce 1950 a v roce 1951 jej vystavil na 1. přehlídce československého výtvarného umění 1949–1951 v Jízdárně Pražského hradu a získal za ni Státní cenu. K dalším monumentálním zakázkám na téma Lenin se však už nedostal, neboť sféru pomníkové tvorby tehdy zcela ovládly sochy Stalina. Františkolázeňský pomník je tak jeden z mála, který hegemonii Stalinových soch narušil. Později Lauda získal zakázku na náš první velký Leninův pomník pro Karlovy Vary, práci však v roce 1959 přerušila jeho náhlá smrt. V roce 1973 měly být některé sochy z majetku Lázní předány městu, to se však v případě Leninova pomníku proti převodu ohradilo z důvodu poškození busty, která měla uražený nos. V roce 1976 pak tehdejší ředitel Karel Jirásek celý problém řešil s výtvarníkem Zdeňkem Houdkem, který nos doplnil, a architektem Josefem Saalem, který měl navrhnout úpravu celého prostranství.69 Domodelovaný nos však nevydržel odstraňování sochy po listopadu 1989. Dnes je uložena ve skladu společnosti Lázně Františkovy Lázně a.s.

Literatura

§Černý - Fišer 2017§§, s. 82-83

Autor hesla
?