Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Popis

Sochař Otmar Oliva mezi lety 1967 - 1972 navštěvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti. Po ukončení středoškolského vzdělání v letech 1972 - 1978 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru Karla Lidického (1900 - 1976) a Miloše Axmana (1926 - 1990).

Charakteristickým rysem sochařské tvorby Otmara Olivy je z hlediska volby námětů příklon k biblické tematice, z jejichž symbolických významů potom odvozuje základní formu a estetiku vlastních děl. Otmar Oliva tedy jako autor specializující se na liturgickou a církevní plastiku bývá často vyhledáván investory z okruhu institucí římsko-katolické církve.[1] V souvislosti se svatořečením Jana Sarkandera[2] a návštěvou Olomouce papežem Janem Pavlem II., získal Otmar Oliva několik komornějších zakázek z Olomouckého arcibiskupství. V roce 1995 pověřil arcibiskup Jan Graubner Olivu vytvořením sochařských děl vážících se ke svatořečení Jana Sarkandera (např: pamětní medaile ke svatořečení Jana Sarkandera, 1995,[3] relikviář sv. Jana Sarkandera, 1996,[4] relikviář sv. Zdislavy, 1996[5]). Šíře jeho uměleckého záběru čítá sochařskou výzdobu kostelních interiérů (např: Papežský trůn, 1998 - 1999,[6] kostel Panny Marie Matky Církve v Mariboru, od roku 1994,[7] kaple Redemptoris Mater ve Vatikánu, 1996 - 1999,[8] oltářní menza v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci, 2005[9]) plastickou reliéfní dekoraci zvonů (např: reliéfní výzdoba zvonů z kostela sv. Mořice v Olomouci, 1985[10]), komorní ztvárnění relikviářových schránek a svícnů až po volnou tvorbu orientovanou na církevní tematiku. Na příkladu reliéfního dekorování zvonů kostela sv. Mořice je možné metodicky zkoumat způsob Olivovy sochařské tvorby a volbu výtvarných prostředků. Autor si nejprve vymodeluje z vosku jednotlivé výzdobné prvky (v případě zvonů reliéfy světců), které potom postupným nahříváním připojuje k nosné hmotě, nebo jiné tvarové „kostře." Poté výslednou „formu" odlije technikou lití na ztracený vosk. Otmar Oliva tedy v rámci sochařské práce postupuje po etapách, kdy nejdříve si připraví, s nadsázkou by se dalo říci, přímo vyrobí jakési „prefabrikráty" a s těmito hotovými komponentami potom nakládá různým tvůrčím způsobem. Pomocí těchto voskových „součástek" postupně aditivně „skládá" výsledný kompoziční vzorec, čímž však nejsou vyloučeny četné úpravy a variabilita pojetí v rámci hledání optimální podoby díla jako celku, i jako jedinečného detailu. Ještě patrnější je tento přístup na Olivových realizacích relikviářových schránek, nebo kašny sv. Jana Sarkandera v Olomouci, kdy autor používá různé spirálovité a tordované tvary, mušle, lístky, jejichž význam je nejen esteticko-umělecký, ale také symbolický.

---

[1] Otmar Oliva například vytvořil i dílo týkající se židovské symboliky: Otmar Oliva, Židovský sedmiramenný svícen, 1990 - 2000, klášter kapucínů v Brně. Foto: http://ww w.otmaroliva.cz/dilo/soliterni-plastika/svicny, vyhledáno 20. 3. 2012. [2] Sv. Jan Sarkander byl umučen v olomouckém vězení 17. 3. 1620, prohlášen za blahoslaveného byl papežem Piem IX. 3. 11. 1859. Dne 5. 4. 1993 ho kanonizoval papež Jan Pavel II., 21. 5. 1995 proběhly v Olomouci kanonizační oslavy za přítomnosti papeže Jana Pavla II. Viz Miloslava Hošková, Jan Sarkander a jeho doba (kat. výst.), Vlastivědné muzeum v Olomouci 1995, s. 10. [3] Pamětní medaile ke svatořečení Jana Sarkandera, 1995. Viz Sabina Soušková, Sochařské realizace Otmara Olivy v Olomouci a blízkém okolí, Střední Morava, 2012, roč. 17, č. 34, s. 29. [4] Relikviář sv. Jana Sarkandera, 1996. Viz Ibidem, s. 30 - 31. [5] Ibidem. [6] Papežský trůn, 1998 - 1999, bronz, mramor, v. 155 cm. Viz Ludvík Ševeček - Kateřina Vozárová (pozn. 441), s. 50. [7] Kostel Panny Marie Matky Církve, od roku 1994, Maribor. Viz Michal Alrichter et. al., Otmar Oliva. Sochy, Velehrad 1998, s. 60 - 61. [8]Kaple Redemptoris Mater ve Vatikánu, 1996 - 1999. Viz Otmar Oliva, Kaple Redemptoris Mater, Otmaroliva.cz, http://www.otmaroliva.cz/dilo/liturgicka-plastika/kaple-redemptoris-mater, vyhledáno 14. 1. 2013. A jiné další, fotodokumentace na internetových stránkách Otmara Olivy. Viz Neautorizováno, Liturgická plastika, Otmaroliva.cz, vyhledáno 25. 4. 2012. [9] Oltářní menza, 2005, bronz, mramor, kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci. Viz Sabina Soušková, Sochařské realizace Otmara Olivy v Olomouci a blízkém okolí (pozn. 444), s. 34. [10] Reliéfní výzdoba zvonů z kostela sv. Mořice v Olomouci, 1985. Viz Ibidem, s. 27 - 28. [11] Sv. Leopold, 1995, olovo, bronz, v. 155 cm. Viz Ludvík Ševeček - Kateřina Vozárová (pozn. 441), s. 41.