SOCHY

Pomník Antonína Švehly v Táboře

Dušek Jan Vítězslav

Časové údaje
1935

Umístění
Tábor, dříve náměstí Rašínovo náměstí (dnes T. G. Masaryka), odstraněna

Popis

ČLÁNKY
Památka Antonína Švehly v Táboře

Město Tábor je známé především v souvislosti s husitskou minulostí. Ovšem v průběhu dějin bychom samotnému Táboru mohli přičíst ještě řadu dalších přívlastků, mimo jiné „město zemědělské". V listopadu 1866 zahájila v Táboře činnost zemská vyšší hospodářská (zemědělská) škola pro alespoň sedmnáctileté žáky, absolvující nižší reálku nebo gymnázium a nejméně s jednoroční praxí. Toto zemědělské učiliště získalo svými výsledky nadnárodní uznání a od roku 1900 se stalo Královskou českou hospodářskou akademií pro absolventy středních škol s maturitou. Tento ústav si po desetiletí udržel skutečné mezinárodní postavení. Kromě studentů z Čech, Moravy a Slovenska zde studovali posluchači z Polska, Srbska, Bulharska, Ruska a dalších slovanských zemí. V roce 1903 byla dokončena stavba nové budovy akademie na dnešním náměstí T. G. Masaryka v centru táborského Nového města. Součástí zemědělské školy byla od začátku i botanická zahrada, jejíž rozměry i charakter se postupně měnily. Ve 30. letech minulého století se její prostory rozkládaly i na tehdejším Rašínově, dnes náměstí T. G. Masaryka.

V proluce vedoucí přes náměstí od hlavní Třídy Československých legií (dnes Třída 9. května) k hlavnímu vchodu do budovy zemědělské školy byl dne 30. června 1935 odhalen pomník Antonínovi Švehlovi, jehož osobnost při této příležitosti připomenul regionální tisk mimo jiné takto: „Byl to muž z lidu, který dovedl svými vrozenými vzácnými schopnostmi na nejúčelnějších místech vykonati v rozhodujících chvílích našeho národa veliké dílo tvůrčí . . . Antonín Švehla, jeden z mužů 28. října, nezapomínal na státní zájmy a měl mnoho bojů právě pro tento krásný rys své povahy i v kruzích, které ustupovaly pouze jeho autoritě, kterou si získal." (list Tábor 28. června 1935) Bronzová socha bývalého československého premiéra, dílo táborského sochaře Jana Vítězslava Duška (1891 - 1966), byla umístěna na symbolickém místě před budovou zemědělské školy, s nápisem „Zemědělské Táborsko svému vůdci" na kamenném soklu ve tvaru L, přičemž na samotném zvýšeném kvádrovém podstavci stálo označení „Antonín Švehla sedlák a státník".

Na slavnostním odhalení Švehlova pomníku v Táboře se dne 30. června 1935 sešlo několik tisíc občanů. Účast, jakož i samotný průběh slavnosti potvrdily správnost slov napsaných na pomníku. Slavnostní průvod zahájila Selská jízda, za státní vlajkou následovali zástupci armády, legionáři, Národní garda, Sokol, Dělnická tělocvičná jednota, řezníci, hasičstvo, Orel, skauti, zástupci úřadů a samosprávy, předsednictvo republikánské strany, učitelstvo, krojované skupiny a další korporace. Přítomni byli představitelé a občané okresů Benešov, Neveklov, Vlašim, Kamenice nad Lipou, Počátky, Milevsko, Bechyně, Pacov, Pelhřimov, Sedlčany, Sedlec, Votice, Mladá Vožice, Tábor, Soběslav. Ke shromáždění promluvili poslanci Křemen a Beran, dále místopředseda senátu Donát. Z „veliké a státní manifestace všeho lidu jihočeského" byly zaslány blahopřejné telegramy prezidentovi T. G. Masarykovi, předsedovi vlády Janovi Malypetrovi a vdově po státníkovi Bohumile Švehlové. Starosta Václav Soumar přebral pomník do ochrany Tábora a „ubezpečil, že město bude pomník střežiti a pečlivě opatrovati." (list Český jih 5. července 1935)

Zanedlouho poté, již 28. října 1935 získalo město Tábor další upomínku na Antonína Švehlu. V ten den byl po čtrnácti měsících výstavby uveden do provozu železobetonový silniční most přes řeku Lužnici z Tábora směrem na Bechyni, nazvaný Švehlovým jménem, přičemž toto pojmenování, byť po dlouholeté nucené přestávce, se dnes oficiálně užívá stejně jako most samotný.

S prostorem před zemědělskou školou v průběhu doby již tak jasno nebylo. Táborský tisk k samotnému odhalení Švehlova pomníku napsal: „Státník - sedlák, jemuž zemědělstvo kraje táborského, z hluboké úcty a vděčnosti, postavilo na nejvýznačnějším místě města památník v nadživotní velikosti trvalé ceny umělecké, moudře, jako starostlivý vůdce, stělesněn v kov, shlíží s vysokého podstavce, aby nám všem byl stálou připomínkou." (list Český jih 5. července 1935) Osud samotného pomníku se však nevyvíjel příznivě. Již brzy po německé okupaci v roce 1939 byla bronzová socha z podstavce sejmuta a po celé období druhé světové války pečlivě ukrývána. Po osvobození v roce 1945 mastaly dlouhé dohady, co s Rašínovým náměstím i se Švehlovou sochou. Prostor náměstí byl nakonec vyřešen v roce 1949 a v této podobě zůstal do dnešních dnů. Plastika Antonína Švehly byla v roce 1945 umístěna v táborské radnici. To se však již z řad prokomunisticky orientovaných „odborníků" ozývaly hlasy: „Co pro nás dobrého tento agrární předák udělal . . . Bronzová postava říká: Již nikdy Švehlové! A k těmto skutečnostem mám dotaz, co zamýšlí táborští kulturní pracovníci s touto sochou?" (list Palcát 27. září 1945) Teprve v listopadu roku 1947 rada Místního národního výboru v Táboře jmenovala komisi pro přidělení místa na Švehlův pomník, která schválila návrh místní rady osvětové na umístění dané plastiky po levé straně Švehlova mostu. Rada MNV pověřila 25. listopadu 1947 stavební úřad vypracováním návrhu na úpravy příslušného prostranství.

V důsledku následujících politických událostí zmizely na několik desetiletí připomínky jména Antonína Švehly ze všech míst v naší zemi ve veškerých variantách, sochu v Táboře nevyjímaje. Ačkoli řadě míst je nyní dopřáno obnovení památky na významného československého politika, město Tábor se zatím muselo smířit s výše uvedeným mostem. Příslušná původní bronzová socha od Jana Vítězslava Duška se ani po roce 1989 přes prakticky neustálé pátrání doposud neobjevila. Husitské muzeum v Táboře předem děkuje za jakoukoli informaci k dané problematice.

PhDr. Stanislav Zita
http://www.sas.czechian.net/strana.php?file=clanek8