Pomník TGM ve Svatavě
Kuchařová Erna Gizela
Časové údaje
1947 - 1948
Materál
pískovec
Umístění
Svatava, náměstí
Souřadnice
12.626283, 50.192556
Popis
Když po odsunu německého obyvatelstva noví obyvatelé Svatavi (Zwodau) prosadili - tak jako se to stalo na jiných místech - odstranění pomníku padlých, nechali zároveň vybudovat pomník nový, věnovaný prvnímu československému prezidentovi, nejspíš jako symbol nového poválečného uspořádání země. Byl umístěn v centru obce na upravené návsi, ale podle fotografií patrně nestál přesně na místě pomníku původního. Vlastním iniciátorem byl Těžkoatletický klub dolu Medard, v jehož majetku se nacházel i dvoutřetinový sádrový model; celý podnik financoval Místní národní výbor. Pomník odhalený až po Únoru 1948 byl však v osobě TGM také symbolem předválečné demokracie, takže bylo s podivem, že na svém místě přežil až do roku 1969, kdy byl odstraněn. Zvláštní náhodou došlo k tomu, že spoluautorkou pomníku TGM byla dcera sochaře pomníku padlých Aloise Zubera Erna Gizela Zuberová-Kuchařová (1920-1980). Lze předpokládat, že odsunu unikla díky tomu, že se v roce 1946 provdala za Antonína Kuchaře (1919-1997), s nímž pomník vytvořila jako jejich první společné dílo. Antonín Kuchař vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích (1934-1938) a AVU v Praze (prof. Otakar Španiel, 1938-39, 1945-46). Během totálního nasazení v Drážďanech se setkal se svojí budoucí ženou, která po absolvování karlovarské keramické průmyslovky pokračovala ve studiu sochařství na zdejší akademii v ateliéru prof. Otto Rosta. Po válce se spolu pěšky vrátili do Karlových Varů, kde se usadili natrvalo. Spolu pak vytvořili řadu pomníkových děl a veřejných soch, např. známý Gagarinův pomník v Karlových Varech. Přestože pískovec není ideálním materiálem pro figuru v životní velikosti, neboť vyžaduje sevřenou zjednodušenou formu a jen obtížně se v něm dosahuje živosti výrazu či vystižení podoby, ze zachovaných fotografií se zdá, že sochaři se s tímto úkolem vyrovnali velice čestně, ostatně Kuchař byl absolventem hořické kamenosochařské průmyslovky. V roce 1948 ještě stihli vytvořit analogický pískovcový pomník TGM pro Krásno.
Literatura
§Umění v Sokolov짧, s.27