Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Sluneční hodiny

Šimek Zdeněk

Dagmar Vinklerová Šimková

Pavel Příhoda

Časové údaje
1969 - 1972

Materál
zbuzanský mramor (bloky číselníku), vračanský vápenec (ukazatel)

Umístění
Prachatice, prostranství na Malém náměstí pod Dolní branou.

Souřadnice
14.000280, 49.013664

mapa

Majitel

Město Prachatice

Památková ochrana

Popis

Zdeněk Šimek se v druhé půli šedesátých let prosadil svým osobitým pojetím geometrické plastiky jasných a zároveň složitě zakřivených tvarů, do nichž se promítalo jeho celoživotní zaujetí přírodou, počínaje botanikou a etymologií až po astronomii. (Té se věnoval jako poučený amatér, oblohu pozoroval dalekohledem se šedesátinásobným zvětšením, který si sám sestavil. §Šimek 2006§§, s. 89). Odtud bylo jen blízko k záměru na vytvoření monumentálních slunečních hodin, které spadají do období, kdy už byl vážně nemocen a staly se tak je poslední monumentální prací. Jeho základním inspiračním zdrojem byly slavné sluneční hodiny Samrat Jantra v Indii, které sloužily zároveň jako observatoř a svou tvarovou čistotou působí jako socha-architektura.

Hodiny vznikly v souvislosti s přestavbou této části Prachatic, kdy starou zástavbu pod Dolní branou nahradily v 60. a 70. letech novostavby. Podrobné okolnosti zakázky však dosud nejsou známy. Autor se problémem začal zabývat opravdu od základů. Seznámil se s kolekcí přenosných slunečních hodin v expozici Národního technického muzea a navázal spolupráci s odborníkem na časoměrnou astronomii Pavlem Příhodou, s nímž konzultoval technické řešení. V průběhu času vzniklo až 14 řešení, některé z nich ve formě modelů (viz literatura). "Jakoby přísná pravidla inspirovala sochaře k novým nápadům, novým tvarům." (Pavel Příhoda, in §Šimek 2006§§, příloha). Nakonec se rozhodli pro tzv. válcové hodiny s číselníkem "ve tvaru válcové plochy s površkami rovnoběžnými s hranami ukazatele. Takové hodiny majídobře přehledný čísleník s pravidelným hodinovým dělením, odpovídajícím 15° denní dráhy Slunce. Jediným důležitým požadavkem je, aby ukazatel směřoval naprosto rovnoběžně se zemskou osou na sever se sklonem rovným zeměpisné šířce stanoviště, tedy pro Prachatice s výškou 49% nad horizontem. Vzhledem k tomu, že Prachatice leží jen několik vteřin od poledníku 14° východně od Greenwiche, je korekce na přesný středoevropský čas minimální. (...) konstrukce slunečních hodin obsahuje mnoho prvků deskriptivní geometrie, matematiky a zákonitostí sférické astronomie, které Zdeněk Šimek ve stavbě hodin pro Prachatice nejen nutně ctil, ale které při této práci velmi osobitým způsobem rozehrál do souhry čistých, vyvážených a harmonizujících vztahů." (Lukáš Šimek, In: §Šimek 2006§§, s. 97) Definitivní řešení - přesné rozkreslení, okótování, výpočty a vynesení linií - provedl Pavel Příhoda, který též vynesl v Prachaticích přesný poledník. Realizace na místě proběhla až po smrti autora. Město údajně hodiny převzalo do svého vlastnictví 6.12.1971, ovšem podle jiného údaje proběhla realizace až na jaře 1972.

Literatura

Databáze slunečních hodin: http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=20151

Portál města Prachatice: http://www.prachatice.cz/n_pamatky_detail.html?PID=17&LANG=1 (ve fotogalerii mj. model nerealizované podoby a původní situace s historickou zástavbou)

Příhoda, Pavel: Sluneční hodiny. Praha: Horizont 1983.

Příhoda, Pavel: Moje setkání se sochařem. In: Vzpomínky přátel na sochaře Zdeňka Šimka. Xerokopie. Příloha ke katalogu §Šimek 2006§§.

Šimek, Lukáš: Sluneční hodiny v Prachaticích. in: §Šimek 2006§§, s. 97