Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Zlomená síla

Šíp Vojtěch

Šíp Vojtěch

Časové údaje
1915 - 1916

Umístění
Plzeň, Ústřední hřbitov, souřadnice zatím nezjištěna

Popis

Kmotrem sochaře Vojtěcha Šípa byla jeho strýc stejného jměna, opět kameník. Je to onen Vojtěch Šíp, jehož jméno s životními daty 1855-1916 najdeme na náhrobku na plzeňském Ústředním hřbitově, který vytvořil jeho synovec. Existuje zde zajímavá souvislost se Šípovým náhrobkem továrníka Kauba na hřbitově v Domažlicích. Oba spojují hned dva téměř totožné motivy: ozubené kolo a zrcadlově obrácená postava starého sedřeného dělníka se skloněnou hlavou. Jindřich Čadík věnuje plzeňskému náhrobku obzvláštní pozornost (ten domažlický nejspíš neznal), neboť „... myšlenkou i provedením [je] z nejlepšího, co dosud od umělce máme." Podle něj pomník pochází „z dob předpřevratových." Figuru, kterou nazývá Zlomená síla, popisuje takto: „Starý kovář po nejvyšším vypětí životní síly sedí tu v agónii konce. (...) Ozubené kolo symbolizuje tu práci a běh života." Je zajímavé, že Čadík hovoří výslovně o kováři, byť se jedná o hrob kameníka. Tento drobný detail spolu s motivem ozubeného kola, u kterého Čadíkova interpretace jako symbolu života působí hodně násilně a jež k dílenské profesi kameníka nemá ten nejmenší vztah, naopak je obecným atributem strojírenské průmyslové výroby, nás přivádí k domněnce, zda tu v průběhu objednávky nedošlo k její změně. Možná, že první verze pomníku, zřetelně drobnější, byla určena nad původní rodinný hrob Kaubů. A teprve když si pozůstalí uvědomili, že neodpovídá společenskému významu zemřelého, a kdy také opatřili nové reprezentativní místo u hřbitovní zdi, byla vybudována hrobka nová, zachovávající alegorický program výzdoby první verze. Tu pak mohl Šíp druhotně použít na hrob svých příbuzných - strýce a bratrance, kteří zemřeli v roce 1916, tedy o dva roky později než Kaub.