Chebská cechovní kašna
Cechovní znaky odlil Lorenz Pistorius,
ozdobnou mříž zhotovila firma Hermann Lorenz.
kamenické práce firma Krader & Höllering,
Časové údaje
1924 - 1926
Materál
žula, obecný kov, bronz
Umístění
Cheb, Kamenná ulice
Souřadnice
12.369212, 50.081434
Popis
Krátce po dokončení kašny s chebským dudákem se zrodil plán na vybudování další chebské kašny, tentokrát na křížení ulic Kamenná a Cechovní v místě zvaném Fluth, která by měla upomínat na rozkvět zdejších řemesel za časů cechovních. Město na ni na počátku roku 1924 vyhlásilo soutěž. Záštitu nad celým projektem převzala Jednota živnostenských společenstev politického okresu Cheb považující se za nástupce cechovní a řemeslné výroby. K účasti byli jmenovitě vyzváni nejvýznamnější sochaři regionu - vedle Mayerla to byli Willibald Russ, Wilhelm Srb-Schloßbauer, Hugo Uher a Johannes Watzal. Komise za přítomnosti dr. Karla Kühna, konzervátora Státního památkového úřadu pro Čechy, zasedla 10. dubna. První cenu udělila chebskému rodákovi Johannesu Watzalovi z Teplic. Podle komise se nejlépe vypořádal s charakterem daného místa i jeho měřítkem, navíc do svého návrhu důvtipně zapracoval motiv nejvýznamnějšího chebského cechovního svátku tzv. Mávání praporem, které se z privilegia chebského řeznického cechu vyvinulo v oblíbenou lidovou slavnost. Druhá cena byla přisouzena Johannu Adolfu Mayerlovi, jehož návrh shledala komise rovněž znamenitým, leč mu škodilo "..., že ozdobná mříž působí čistě dekorativně a zcela neodůvodněně." Výboru pro zřízení pomníku proto komise k realizaci doporučila Watzalův návrh. Oba návrhy pak byly vystaveny ve výloze knihkupectví Gschihay v Chebu. Veřejnost se záhy rozdělila ve dví. Postupně však sílily hlasy ve prospěch Mayerlova návrhu a na nátlak obce živnostníků, která Mayerlův koncept považovala za mnohem názornější, se nakonec přiklonili na Mayerlovu stranu i zadavatelé.
Odhalení kašny se odehrálo ve zcela jiném duchu, než tomu bylo v případě kašny s dudákem. Slavnostní ceremoniál dne 6. června 1926 byl zakomponován do oslav 50. výročí vzniku Chebského řemeslného spolku a 25. výročí existence Jednoty živnostenských společenstev politického okresu Cheb. Velkolepý slavnostní průvod městem byl tudíž ve znamení řemeslných a profesních sdružení, jejichž členové pochodovali v charakteristických kostýmech pod svými prapory, a četných spolků, mezi nimiž vynikali účastníci Egerer G´moins v barevných krojích. Kašna, která postupem doby zchátrala a přišla i o některé znaky, byla v letech 1990-1992 z iniciativy architekta Siegmunda Güttera z Fuldy a města Chebu restaurována a mříž nahrazena kopií s nově doplněnými znaky. Dnes se na kašně nachází celkem 23 kopií Mayerlových znaků, jejichž rozmístění neodpovídá tomu původnímu; dalších pět znaků doplnil Siegumund Gütter. Originál mříže je dnes uložen ve sbírkách chebského muzea.
Literatura
§Černý-Fišer 2013§§, s. 26-29