Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Pomník padlých v první světové válce v Sušici

Švec Otakar

Jindřich Freiwald

Jindřich Freiwald

Jaroslav Böhm

Otakar Velínský

Franta Anýž

Franta Anýž

Časové údaje
1933

Materál
pískovec (reliéf), žula (desky)

Umístění
Sušice, nábřeží Jana Seitze

Souřadnice
13.523319, 49.231451

mapa

Popis

Záměr zbudovat památník padlým legionářům a vojínům v první světové válce se objevil nedlouho po vzniku Čsl. republiky. Od roku 1923 sušický odbor Čsl. obce legionářské v čele s učitelem Josefem Grundem organizoval finanční sbírku, která již v roce 1925 dosáhla takové výše, že se mohlo začít uvažovat o konkrétní podobě památníku. Původní záměr předpokládal umístit ho společně se sochou TGM do severní části nám. Svobody za radnici. V duchu této koncepce vypracoval v roce 1927 návrh sochař Rudolf Kabeš z Tábora (zachovalo se foto modelu s postavou TGM na soklu a trojící postav vojáků u jeho paty - viz §Památky města Sušice§§, s. 513) Architekt Ladislav Skřivánek, který v té době stavěl budovu měšťanské školy na Burynce, doporučoval umístění před tuto budovu, ale zástupci legionářů se obávali vysokých nákladů a malé výraznosti pomníku na tomto místě. Počátkem 30. let se však nakonec zvolilo právě toto řešení a památník byl koncipován jako součást nového urbanistického celku na pravém břehu Otavy mezi budovami okresního a berního úřadu a měšťanské školy.

Základní kámen byl položen 28. října 1932. 12. září 1933 se do pomníku uložila půda z významných bojišť. Autorem architektonického řešení je architekt Jindřich Freiwald, který ve spolupráci se svým kolegou, stavebním inženýrem Jaroslavem Böhmem navrhl pro Sušici mezi válkami celou řadu významných staveb a podíleli se i na jejím urbanismu. Zprvu se uvažovalo o již existující soše TGM, z níž by se pořídil nový odlitek. V úvahu připadala socha O. Gutfreunda pro Hradec Králové, ale jednání s Gutfreundovými dědici nebylo dovedeno ke zdárnému konci. Poté byl osloven Otakar Švec, jehož otec pocházel ze Sušicka, který v roce 1929 realizoval bronzovou sochu TGM pro Louny. Až o něco později (1935) byl k soše instalován i pískovcový reliéf od stejného autora.

V původní podobě pomník existoval pouze pět let. V říjnu 1940 byla odstraněna jména legionářů (zbyla pouze jména padlých příslušníků rakousko-uherského vojska), reliéf a socha TGM (ta byla zrekvírována a převezena do pražské Národní galerie). Po osvobození byl pomník obnoven, ovšem v pozměněné podobě, doplněn o protějškový reliéf padlým v druhé světové válce. (Viz Pomník Padlých v první a druhé světové válce v Sušici). Socha TGM nalezena nebyla. Spoluautor památníku Jaroslav Böhm po ní marně pátral v Národní galerii; nepotvrdila se ani pověst, že byla uložena do hrobky rodiny Kieslingerovy na sušickém hřbitově, což bylo ověřeno otevřením hrobky v roce 1990. V roce 1949 (!) tedy byla objednána u O. Švece nová, tentorát v pískovci, ta ovšem byla osazena až v roce 1969 (!) o něco výše. (Viz zde.)