SOCHY

Pomník T. G. Masaryka v Protivci

Václav Koblížek

Časové údaje
1948

Materál
pískovec

Umístění
Protivec (součást města Žlutice, okr. Karlovy Vary)

Souřadnice
13.213451, 50.099985

mapa

Popis

Někdy na přelomu let 1947-1948 se deset občanů Protivce, vlastníků společné mlátičky, rozhodlo patrně z iniciativy učitele Václava Maňase postavit pomník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zhotovením byl pověřen pokrývač a amatérský sochař Václav Koblížek z Karlových Varů, švagr Karla Urbana z čp. 31. Na organizaci i samotné realizaci pomníku se podílel rovněž Antonín Málek z čp. 37. Odměnou za provedenou práci byla autorům finanční hotovost a naturálie, zejména maso, vejce, máslo, sádlo, případně další věci, získané sbírkou mezi místními občany. Josef Kuřátko z čp. 2 a Jaroslav Viták z čp. 29 poté přivezli koňským povozem potřebné kameny na vlastní podstavec pomníku. Spodní blok byl dovezen ze mlýna v Chyších, kde měl být údajně před rokem 1945 postaven nějaký pomník, střední blok byl dovezen z tehdy již rozvaleného Lukschenského kříže od cesty z Protiveckého nádraží na Chyše. Kameny byly dopraveny na dvůr usedlosti čp. 2 Josefa Kuřátka, kde začal Václav Koblížek s prací. Dne 9. května 1948 byl slavnostně položen základní kámen pomníku ve východní části návsi uprostřed obce Protivec. Na slavnosti, které se zúčastnilo mnoho zdejších obyvatel, tehdy promluvil okresní školní inspektor F. Brodský a žáci zazpívali pásmo písní. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 14. července 1948 zároveň s vysvěcením nového zvonu kaple sv. Václava. Odhalování pomníku se zúčastnili místní dobrovolní hasiči a hrála při něm hudba. V sousedství pomníku byly vysazeny dvě lípy. Večer pokračovaly oslavy v místním hostinci u Kubešů. V roce 1951 byl u pomníku vysazen stříbrný smrk, zakoupený MNV u Čs. Státních statků Lubenec za 100,- Kčs. Samotný pomník však nebyl od padesátých let 20. století udržován a postupně chátral. Okolí zarostlo a rozpadl se dřevěný plot okolo pomníku, betonové sloupky pak skončily počátkem šedesátých let 20. století jako součást oplocení domu čp. 32 J. Nechvátala. V té době si v okolí pomníku hrávaly často místní děti a S. Hanzlíček urazil klackem bustě nos. Někdy na přelomu let 1964-1965 byla nakonec busta prezidenta z pomníku za nejasných okolností odstraněna. Busta měla být sejmuta na příkaz MNV ve Žluticích a vhozena do rybníka. Podle nepotvrzených informací měl bývalý předseda MNV Václav Janouškovec k odstranění busty přesvědčovat v hospodě Jaroslava Kolihu z čp. 25. Jiná verze hovořila o tom, že jí shodili a zakopali blíže nespecifikovaní „opilí chlapi", když šli v noci z hospody. V osmdesátých letech 20. století začal po osudu busty pátrat místní občan František Kubeš. Okolí pomníku bylo v té době již zcela zarostlé náletovými křovinami a většina starousedlíků ani v šedesátých letech nezaregistrovala skutečnost, že busta zmizela. Po roce 1989 začal František Švarc ze Žlutic, který v minulosti v Protivci krátce bydlel, naléhat na Františka Kubeše, aby začal po bustě intenzivně pátrat. Kubeš znovu obcházel pamětníky, vesměs se však opět nic konkrétního nedozvěděl. Spolu s otcem několik týdnů kopal v širokém okolí pomníku, i na hrázi rybníka, avšak bezvýsledně. V březnu roku 1990 začal Kubeš na podnět Ladislava Janouškovce, syna bývalého předsedy MNV, který přišel s logickou myšlenkou, že bustu vážící přes 100 kg by nikdo daleko neodnášel, ale zakopal by jí tam, kam spadla z podstavce, kopat bezprostředně u paty pomníku. Dne 22. března 1990 byla nakonec busta nalezena při severní straně pomníku těsně pod povrchem ve vzdálenosti pouhých 30 cm. Busta byla poté kolečkem odvezena na dvůr usedlosti čp. 1 paní Kostelecké, kde byla následně očištěna a nafocena. Již příští týden přivezl František Švarc lešení a další materiál a spolu se synem a otcem Kubešovými osadili bustu zpět na podstavec. Následně byly provedeny opravy poškozené busty, zejména pak modelace uraženého nosu ze speciálního cementu. V okolí pomníku bylo vybudováno nové oplocení a po stranách podstavce vysazeny dva jalovce. Slavnostní znovuodhalení obnoveného pomníku T. G. Masaryka proběhlo dne 27. října 1990 pod vedením Josefa Sýkory, vedoucího představitele Občanského fóra ve Žluticích a pod patronací rady Městského národního výboru ve Žluticích za účasti cca 30 občanů z Protivce a ze Žlutic. Slavnost zahájil předseda MěNV Ing. Vojtěch Svoboda, který poděkoval Kubešům a Františkovi Švarcovi za nalezení busty a její rekonstrukci. Po státní hymně vystoupila žlutická archivářka PhDr. Haubertová, která ve svém projevu vyzdvihla osobu a myšlenky T. G. Masaryka a to i v návaznosti na jeho pokračovatele Havla. Slavnost ukončil Josef Sýkora. Dne 27. ledna 2002 byl pomník poškozen během silné vichřice, která vyvrátila mohutný kmen asi 150 let starého topolu bílého, jehož větve spadly na pomník a srazily k zemi horní část kamenného podstavce, včetně vlastní busty. Poškozeno bylo rovněž oplocení a zlomena jedna ze dvou původně vysazených lip. Po drobných opravách byla busta znovu za pomoci jeřábu instalována na vrcholu podstavce. Rekonstrukční práce opět vedl František Švarc. Od roku 2002 probíhají u pomníku každoročně oslavy vzniku republiky dne 28. září.