Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Pomník Fridricha Schillera v Chebu

Wilfert st. Karl

Časové údaje
1891 - 1892

Materál
laaský mramor, syenit, žula

Umístění
Cheb, Komenského sady

Souřadnice
12.373185, 50.080004

mapa

Popis

Gymnaziální profesor Josef Trötscher upozornil roku 1891 v časopise Egerer Jahrbuch na skutečnost, že právě uplynulo sto let od návštěvy Friedricha Schillera v Chebu. Inspirativní článek promítající pobyt Schillera do jeho proslulé trilogie Valdštejn zavdal podnět k uctění tohoto německého básníka, spisovatele a dramatika důstojnější formou než jen pouhou nápisovou pamětní deskou nacházející se od roku 1866 na Metternichovském domě. Do čela komise pro zřízení pomníku byl zvolen starosta města císařský rada Adolf Stanka, který stál už u zrodu pomníku císaře Josefa II. Jelikož se Schillerova návštěva Chebu odehrála v červenci roku 1791, pokoušela se komise o takřka nemožné, odhalit pomník v čase připadajícím na výročí, tedy v červenci 1891. Byť si členové komise, vesměs zkušení mužové jako například JUDr. Gustav Gschier, ing. Dominik Kreuzinger, Ferdinand Herglotz, dr. Friedrich Major či Georg Gschihay byli vědomi, že termín je nanejvýš napjatý, pokoušeli se zejména v počátcích projektu vše urychlit. Město Cheb k tomuto účelu uvolnilo 1 000 zl. z muzejního fondu a později dalších 900 zl., aby se k realizaci pomníku mohlo přistoupit co nejrychleji.
Provedením nadživotní busty z laaského mramoru byl pověřen Karl Wilfert st., který již v lednu připravil model pomníku. Vycházel z proslulé busty Johanna Heinricha Danneckera z roku 1794, k níž připojil atributy básníka - lyru a vavřín. Odhalení pomníku se nakonec odehrálo o rok později, než bylo zamýšleno. Získaný čas však komise využila k pečlivému výběru místa, které mělo být obklopeno zelení. Volba nakonec padla na park před školní budovou Rudolfina. Dne 31. července 1892 proběhlo za účasti členů komise, chebských pěveckých spolků, zástupců města, peněžních ústavů a nejrůznějších korporací slavnostní odhalení pomníku. Slavnostní řeči se ujal prof. Josef Trötscher, dále promluvil předseda komise Adolf Stanka a právě zvolený starosta města JUDr. Gustav Gschier. Park byl pak následně nazván Schillerovým jménem.