Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Svatá Alžběta, svatý Mikuláš

Wilfert st. Karl

Josef Pascher

Časové údaje
1893 - 1894

Umístění
Cheb, Kostelní nám., západní průčelí kostela

Souřadnice
12.369864, 50.080650

mapa

Popis

Během druhé poloviny 19. století prošel kostel sv. Mikuláše a sv. Alžběty opakovaně rozsáhlými rekonstrukcemi a renovacemi, při nichž našla uplatnění rozsáhlá umělecká výzdoba.
V roce 1887 vznikl spolek Verein zur Restaurierung der Dekanalkirche (Spolek pro restaurování děkanského kostela), který do Chebu povolal proslulého dvorního stavitele Friedricha von Schmidt. Schmidt byl ve svém oboru přední autoritou. Sám navrhoval stavby zpravidla v neogotickém slohu a podílel se na restaurování řady významných středověkých staveb (dóm sv. Štěpána ve Vídni, kostel sv. Kateřiny v Oppenheimu, první etapa renovace Karlštejna). V Chebu provedl důkladný průzkum celé stavby, jehož výsledkem bylo nanejvýš znepokojivé konstatování, že se nachází ve velmi neutěšeném stavu a potřebuje urychlenou a důkladnou rekonstrukci. Spolek vybídl město, aby se jako patron kostela tohoto nákladného stavebního projektu ujalo s tím, že obnova bude financována ze spolkových peněz. V tomto ohledu došlo mezi městem a spolkem ke vzájemné shodě, a tak mohly být první úpravy zahájeny již v roce 1890. Plán celé rekonstrukce navrhl architekt rytíř von Schlachta, dohled nad stavební částí svěřila městská rada stavebnímu inspektorovi ing. Josefu Pascherovi. Na doporučení Josefa Mockera došlo ke kompletní demolici kleneb, při níž byly objeveny starší malby s rostlinnými motivy. Koncem roku 1893 byly stavební práce až na západní portál dokončeny a následujícího roku přistoupil spolek k restaurování interiéru.
Sochařské práce v kameni jsou dílem Ferdinanda Herglotze a Karla Wilferta st. Posledně jmenovaný vytvořil i oltářní desku a již nedochovanou chórovou přepážku v kombinaci pískovce a červeného mramoru. Jako zkušený restaurátor se podílel i na renovaci pastoforia, dodal gotizující kružby do oken na kůru a další architektonické články v tomto stylu pro jižní vstup a vestibul v západním průčelí, kde ztvárnil také patrony kostela sv. Mikuláše a sv. Alžbětu. Obě sochy evokovaly svým ztvárněním gotickou plastiku včetně tradiční ikonografie.