Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb


Jeden den v životě horníka

Srb - Schlossbauer Wilhelm

Rudolf Wels

Russ Willy

Soubor

Hornický dům v Sokolově

Časové údaje
1923 - 1925

Materál
umělý kámen

Umístění
Sokolov, Náměstí Budovatelů 655

Souřadnice
12.645043, 50.180991

Popis

Doba vzniku, stylizace figur, záměrný naivismus (viz např. schematické paprsky lamp či sluníčka) a tematika spojená se světem průmyslu a práce, to vše svádí k tomu, abychom reliéf zařadili do blízkosti gutfreundovského civilismu. Právě Gutfreundovi byl tento reliéf dlouho připisován v českojazyčné literatuře regionálně-turistického zaměření (ta uměnovědná jej dosud zcela přehlížela!), a to dokonce už před rokem 1945. Poprvé se tento údaj objevuje už v českém průvodci z nakladatelství Orbis z roku 1936, s. 117 („Krásný Dělnický dům má reliéf od sochaře Gutfreunda"), odkud byl přebírán dále, naposledy
v obrazové publikaci Sokolovsko z roku 1985 (Sokolovsko. Sokolov 1985, obr. 23, nestr.). Tehdy tento údaj korigoval karlovarský historik Stanislav Burachovič v Sokolovské Jiskře z 11. prosince 1985. V sudetoněmeckém prostředí byl autor reliéfu samozřejmě znám, neboť Srb
- Schloßbauer byl aktivním sochařem ještě dlouho po válce.
Na druhou stranu není jediný doklad, že by autor měl nějaký vztah k okruhu Gutfreundových následovníků, kteří ve 20. letech tento styl hojně aplikovali na fasádách modernistických staveb. Ti se převážně rekrutovali z českojazyčných pražských sochařů o generaci mladších než Gutfreund. Navíc by šlo o reflexi až překvapivě časnou: průlomové dílo civilismu,
Gutfreundův vlys Legiobanky, o němž bychom mohli teoreticky uvažovat jako o inspiračním vzoru, je datován 1922-23 a my zároveň víme, že první skica falknovského reliéfu vznikla před dubnem 1923! Proti jeho spojování s civilismem hovoří i národnostní hledisko. Civilismus byl od svého počátku vnímán jako sochařská verze národního „obloučkového" slohu v architektuře, což dokládá i zmíněná Legiobanka, takže převzetí v sudetoněmeckém prostředí, v němž tehdy ještě byla živá vzpomínka na poválečné národnostní nepokoje, není příliš pravděpodobné.
O tom, že reliéf provedl karlovarský sochař Wilhelm Srb- Schloßbauer není pochyb, nicméně otázka autorství je poněkud složitější. Komplikuje ji už jen to, že jako jeho spolupracovník bývá uváděn další významný regionální sochař Willy Russ, ovšemzatím není jasné, jak přesně se na vzniku reliéfu podílel. Oba se mohli znát již z Vídně, odkud se Russ v roce 1920 vrátil do rodného Krásna (tehdy Schönfeldu), které leží jen několik kilometrů od Sokolova. Russ později proslul svými artdecovými soškami manýristicky prodloužených tvarů a v regionu má několik dalších významných realizací ve veřejném prostoru. Druhý problém dotýkající se autorství spočívá v již zmíněné skutečnosti, že existuje skica vlysu, která je součástí projektu v měřítku 1:100 z dubna 1923 a přesně odpovídá realizované podobě. A zde není jasné, zda je jejím autorem Wels, nebo ji do volného pole v architektonické kresbě načrtl Srb-Schloßbauer, případně zda ji tam nepřekreslil Wels podle nějaké jiné kresby Srba-Schloßbauera, aby posoudil, jak vyzní v zapojení do celku stavby. Ostatně oba v té době pobývali v Karlových Varech a na projektu mohli těsně spolupracovat už v projektové fázi.
S volbou vlysu souvisí několik zajímavých okolností z Welsovy biografie. Wels „završil" svá studia po vzoru architektů minulých století studijními cestami. V roce 1910 získal Římskou cenu a s ní stipendijní pobyt ve Věčném městě, poté ještě navštívil Anglii a Skotsko a tři měsíce dokonce pracoval v Kensingtonském muzeu v Londýně. Výsledkem této cesty byla brožura Zahradová města. (WELS, Rudolf: Zahradová města. The garden city motion. Knihovnička Času č. 56. Praha : 1911.) Ideu zahradních měst pak v roce 1918 rozpracoval v nerealizovaném projektu rozsáhlého sirotčince pro děti válečných obětí v Lainzu u Vídně pojatého jako ideální město. Brožuru Die Gartenstadt für Kinder (Zahradní město pro děti, viz WELS, Rudolf: Die Gartenstadt für Kinder. Vorschlag zu einer Kinderheimanlage, Wien : 1918.), která měla sloužit jako prostředek na opatření prostředků pro tento bohulibý účel, doprovodil vlastními celostránkovými ilustracemi, v nichž v lineárních perspektivních kresbách zobrazil jednotlivé stavby. Nás tento projekt zajímá hned z několika důvodů. Zaprvé typ zdejších budov v několika rysech předznamenává projekt Hornického domu: obíhající kolonáda přesně odpovídá charakteru zdejšího portiku, téměř totožná je nízká valbová střecha, podobně se na průčelí uplatňují i velká okna. Důležité jsou pro nás především dvě kresby s návrhy katolického a evangelického kostela. První z nich je inspirován římským Pantheonem a Wels nechal po jeho obvodu obíhat monumentální vlys v antickém duchu; podobný vlys se nachází na jedné straně lodě v interiéru kostela evangelického. V tomto případě jde o vědomé inspirace starověkými předobrazy, ostatně z kreseb - zejména té zobrazující interiér katolického kostela - je patrné, že Wels se tu uchyluje až k překvapivě historizujícímu pojetí výzdoby. Vedle inspirace římským pobytem se samozřejmě nabízí myšlenka, že v Londýně spatřil i slavný parthenonský vlys v Britském muzeu, kde se hieratický princip uplatňuje velmi silně. Pozornost, kterou Wels tomuto sochařsko-architektonickému motivu věnuje, nás vede k domněnce, že nejen od začátku počítal s reliéfem na průčelí jako s důležitou součástí klasicistního vyznění stavby, ale že je také autorem zmíněné skici. Jinými slovy Wels určil přesnou podobu vlysu, které pak dal Srb-Schloßbauer plastickou formu a svým schematizujícím naivismem ještě umocnil zmíněný hieratický ráz vlysu. V tomto případě by pak ale Wels měl být uváděn jak legitimní spoluautor celého díla!

Literatura

§Umění v Sokolově§, s. 84-103

Autor hesla
?

Náhrobek rodiny Veselých
Náhrobek rodiny Veselých
Pomník padlým v první světové válce v Srní
Pomník padlým v první světové válce v Srní
Kocourek, Stůl poslední večeře, Plzeň
Kocourek, Stůl poslední večeře, Plzeň
Skleněná mozaika na Základní škole v Domažlicích
Skleněná mozaika na Základní škole v Domažlicích
Památník k 50. výročí založení KSČ v Plzni
Památník k 50. výročí založení KSČ v Plzni
Symbolický hřbitov horolezců ve skalním městě v Hrubé Skále s reliéfem Puklé slunce
Symbolický hřbitov horolezců ve skalním městě v Hrubé Skále s reliéfem Puklé slunce
Pamětní deska Josefa Fanty v Praze
Pamětní deska Josefa Fanty v Praze
Domovní znamení na Ortenově náměstí v Praze-Holešovicích
Domovní znamení na Ortenově náměstí v Praze-Holešovicích
Pomník obětí amerického náletu a německé perzekuce v Plzni - Letné
Pomník obětí amerického náletu a německé perzekuce v Plzni - Letné
Náhrobek Wilhelma Kralika
Náhrobek Wilhelma Kralika
Pomník padlých v první světové válce v Sušici
Pomník padlých v první světové válce v Sušici
Holakovský Výzdoba interiérů neznámého hotelu (?) v Chomutově
Holakovský Výzdoba interiérů neznámého hotelu (?) v Chomutově
František z Assisi
František z Assisi
Kreuzberg
Kreuzberg
Kámen s reliéfy připomínající založení Tlučné
Kámen s reliéfy připomínající založení Tlučné
Pamětní deska Emila Filly na jeho domě v Praze
Pamětní deska Emila Filly na jeho domě v Praze
Náhrobek rodiny Salzmanů s motivem umírajícího oráče na hřbitově v Plzni - Bolevci
Náhrobek rodiny Salzmanů s motivem umírajícího oráče na hřbitově v Plzni - Bolevci
Pamětní deska na místě zbořené synagogy Horažďovicích
Pamětní deska na místě zbořené synagogy Horažďovicích
Pomník padlých v I. světové válce v Pelhřimově (Pilmersreuth)
Pomník padlých v I. světové válce v Pelhřimově (Pilmersreuth)
Pomník mladých bojovníků proti fašismu v Praze - Smíchově
Pomník mladých bojovníků proti fašismu v Praze - Smíchově
Památník padlým v první světové válce na vrchu Hard v Sokolově
Památník padlým v první světové válce na vrchu Hard v Sokolově
Květ
Květ
Pomník Jindřicha Jindřicha v Domažlicích
Pomník Jindřicha Jindřicha v Domažlicích
Pomník padlých v první světové válce v Sušici
Pomník padlých v první světové válce v Sušici
Společná cesta
Společná cesta
Poprsí Pavla Kristiána z Koldína v nice na schodišti radnice v Klatovech
Poprsí Pavla Kristiána z Koldína v nice na schodišti radnice v Klatovech
Plamen
Plamen
Velká špička
Velká špička
Pomník Mistra Jana Husa v Berouně
Pomník Mistra Jana Husa v Berouně
Pamětní deska hudebníka Antonína Krafta v Rokycanech
Pamětní deska hudebníka Antonína Krafta v Rokycanech
Dvojice abstraktních plastik v Městském kulturním středisku v Domažlicích
Dvojice abstraktních plastik v Městském kulturním středisku v Domažlicích
Trouba z Jericha
Trouba z Jericha
Pamětní deska Johanna Wolfganga Goetha u Kachního kamene v Chebu
Pamětní deska Johanna Wolfganga Goetha u Kachního kamene v Chebu
Prodavačka karafiátů
Prodavačka karafiátů
Dekorativní sochařská výzdoba radnice v Domažlicích
Dekorativní sochařská výzdoba radnice v Domažlicích
Náhrobek Petra Ivanoviče Jakla v Berouně
Náhrobek Petra Ivanoviče Jakla v Berouně
Karlovarské motivy
Karlovarské motivy
Pamětní deska s bustou Michaela Thoneta v Bystřici pod Hostýnem
Pamětní deska s bustou Michaela Thoneta v Bystřici pod Hostýnem
Pomník padlých v I. a II. světové válce v Sušici
Pomník padlých v I. a II. světové válce v Sušici
Prameny
Prameny