Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb


Jeden den v životě horníka

Srb - Schlossbauer Wilhelm

Rudolf Wels

Russ Willy

Soubor

Hornický dům v Sokolově

Časové údaje
1923 - 1925

Materál
umělý kámen

Umístění
Sokolov, Náměstí Budovatelů 655

Souřadnice
12.645043, 50.180991

Popis

Doba vzniku, stylizace figur, záměrný naivismus (viz např. schematické paprsky lamp či sluníčka) a tematika spojená se světem průmyslu a práce, to vše svádí k tomu, abychom reliéf zařadili do blízkosti gutfreundovského civilismu. Právě Gutfreundovi byl tento reliéf dlouho připisován v českojazyčné literatuře regionálně-turistického zaměření (ta uměnovědná jej dosud zcela přehlížela!), a to dokonce už před rokem 1945. Poprvé se tento údaj objevuje už v českém průvodci z nakladatelství Orbis z roku 1936, s. 117 („Krásný Dělnický dům má reliéf od sochaře Gutfreunda"), odkud byl přebírán dále, naposledy
v obrazové publikaci Sokolovsko z roku 1985 (Sokolovsko. Sokolov 1985, obr. 23, nestr.). Tehdy tento údaj korigoval karlovarský historik Stanislav Burachovič v Sokolovské Jiskře z 11. prosince 1985. V sudetoněmeckém prostředí byl autor reliéfu samozřejmě znám, neboť Srb
- Schloßbauer byl aktivním sochařem ještě dlouho po válce.
Na druhou stranu není jediný doklad, že by autor měl nějaký vztah k okruhu Gutfreundových následovníků, kteří ve 20. letech tento styl hojně aplikovali na fasádách modernistických staveb. Ti se převážně rekrutovali z českojazyčných pražských sochařů o generaci mladších než Gutfreund. Navíc by šlo o reflexi až překvapivě časnou: průlomové dílo civilismu,
Gutfreundův vlys Legiobanky, o němž bychom mohli teoreticky uvažovat jako o inspiračním vzoru, je datován 1922-23 a my zároveň víme, že první skica falknovského reliéfu vznikla před dubnem 1923! Proti jeho spojování s civilismem hovoří i národnostní hledisko. Civilismus byl od svého počátku vnímán jako sochařská verze národního „obloučkového" slohu v architektuře, což dokládá i zmíněná Legiobanka, takže převzetí v sudetoněmeckém prostředí, v němž tehdy ještě byla živá vzpomínka na poválečné národnostní nepokoje, není příliš pravděpodobné.
O tom, že reliéf provedl karlovarský sochař Wilhelm Srb- Schloßbauer není pochyb, nicméně otázka autorství je poněkud složitější. Komplikuje ji už jen to, že jako jeho spolupracovník bývá uváděn další významný regionální sochař Willy Russ, ovšemzatím není jasné, jak přesně se na vzniku reliéfu podílel. Oba se mohli znát již z Vídně, odkud se Russ v roce 1920 vrátil do rodného Krásna (tehdy Schönfeldu), které leží jen několik kilometrů od Sokolova. Russ později proslul svými artdecovými soškami manýristicky prodloužených tvarů a v regionu má několik dalších významných realizací ve veřejném prostoru. Druhý problém dotýkající se autorství spočívá v již zmíněné skutečnosti, že existuje skica vlysu, která je součástí projektu v měřítku 1:100 z dubna 1923 a přesně odpovídá realizované podobě. A zde není jasné, zda je jejím autorem Wels, nebo ji do volného pole v architektonické kresbě načrtl Srb-Schloßbauer, případně zda ji tam nepřekreslil Wels podle nějaké jiné kresby Srba-Schloßbauera, aby posoudil, jak vyzní v zapojení do celku stavby. Ostatně oba v té době pobývali v Karlových Varech a na projektu mohli těsně spolupracovat už v projektové fázi.
S volbou vlysu souvisí několik zajímavých okolností z Welsovy biografie. Wels „završil" svá studia po vzoru architektů minulých století studijními cestami. V roce 1910 získal Římskou cenu a s ní stipendijní pobyt ve Věčném městě, poté ještě navštívil Anglii a Skotsko a tři měsíce dokonce pracoval v Kensingtonském muzeu v Londýně. Výsledkem této cesty byla brožura Zahradová města. (WELS, Rudolf: Zahradová města. The garden city motion. Knihovnička Času č. 56. Praha : 1911.) Ideu zahradních měst pak v roce 1918 rozpracoval v nerealizovaném projektu rozsáhlého sirotčince pro děti válečných obětí v Lainzu u Vídně pojatého jako ideální město. Brožuru Die Gartenstadt für Kinder (Zahradní město pro děti, viz WELS, Rudolf: Die Gartenstadt für Kinder. Vorschlag zu einer Kinderheimanlage, Wien : 1918.), která měla sloužit jako prostředek na opatření prostředků pro tento bohulibý účel, doprovodil vlastními celostránkovými ilustracemi, v nichž v lineárních perspektivních kresbách zobrazil jednotlivé stavby. Nás tento projekt zajímá hned z několika důvodů. Zaprvé typ zdejších budov v několika rysech předznamenává projekt Hornického domu: obíhající kolonáda přesně odpovídá charakteru zdejšího portiku, téměř totožná je nízká valbová střecha, podobně se na průčelí uplatňují i velká okna. Důležité jsou pro nás především dvě kresby s návrhy katolického a evangelického kostela. První z nich je inspirován římským Pantheonem a Wels nechal po jeho obvodu obíhat monumentální vlys v antickém duchu; podobný vlys se nachází na jedné straně lodě v interiéru kostela evangelického. V tomto případě jde o vědomé inspirace starověkými předobrazy, ostatně z kreseb - zejména té zobrazující interiér katolického kostela - je patrné, že Wels se tu uchyluje až k překvapivě historizujícímu pojetí výzdoby. Vedle inspirace římským pobytem se samozřejmě nabízí myšlenka, že v Londýně spatřil i slavný parthenonský vlys v Britském muzeu, kde se hieratický princip uplatňuje velmi silně. Pozornost, kterou Wels tomuto sochařsko-architektonickému motivu věnuje, nás vede k domněnce, že nejen od začátku počítal s reliéfem na průčelí jako s důležitou součástí klasicistního vyznění stavby, ale že je také autorem zmíněné skici. Jinými slovy Wels určil přesnou podobu vlysu, které pak dal Srb-Schloßbauer plastickou formu a svým schematizujícím naivismem ještě umocnil zmíněný hieratický ráz vlysu. V tomto případě by pak ale Wels měl být uváděn jak legitimní spoluautor celého díla!

Literatura

§Umění v Sokolově§, s. 84-103

Autor hesla
?

Památník Bojovníkům za svobodu (Obětem II.sv.války) v Berouně
Památník Bojovníkům za svobodu (Obětem II.sv.války) v Berouně
Abstraktní plastika v areálu výstaviště Ex Plzeň
Abstraktní plastika v areálu výstaviště Ex Plzeň
Modry hrozen
Modry hrozen
Pamětní deska JUDr. Karla Hostaše v Poleni
Pamětní deska JUDr. Karla Hostaše v Poleni
Keramický kruhový reliéf pro zasedací síň Elitexu ve Kdyni
Keramický kruhový reliéf pro zasedací síň Elitexu ve Kdyni
Výzdoba obřadní síně v Klášterci nad Ohří
Výzdoba obřadní síně v Klášterci nad Ohří
Pomník děkana Antonína Příhody v Domažlicích
Pomník děkana Antonína Příhody v Domažlicích
Náhrobek Josefa Foerstera na Olšanských hřbitovech v Praze
Náhrobek Josefa Foerstera na Olšanských hřbitovech v Praze
Merkur (Věnčení Merkura)
Merkur (Věnčení Merkura)
Pomník Bedřicha Smetany v Karlových Varech
Pomník Bedřicha Smetany v Karlových Varech
Pamětní deska obětem dubnového náletu v Plzni-Doubravce
Pamětní deska obětem dubnového náletu v Plzni-Doubravce
Pomník padlým v 1. sv. válce ve Františkových Lázních
Pomník padlým v 1. sv. válce ve Františkových Lázních
Památník obětem heydrichiády ve Spáleném lese
Památník obětem heydrichiády ve Spáleném lese
Náhrobek Petra Ivanoviče Jakla v Berouně
Náhrobek Petra Ivanoviče Jakla v Berouně
Terezie Brzková
Terezie Brzková
Abstraktní vlys na balkonu kina v Městském kulturním středisku Domažlice
Abstraktní vlys na balkonu kina v Městském kulturním středisku Domažlice
Přeštická černostrakatá prasata
Přeštická černostrakatá prasata
Otevřená kniha přírody
Otevřená kniha přírody
Květ
Květ
Pomník Bedřicha Smetany v Plzni
Pomník Bedřicha Smetany v Plzni
Pomník hraběte Gabriela (Gábora) Bethlen-Bethlena
Pomník hraběte Gabriela (Gábora) Bethlen-Bethlena
Pomník Jana Roháče z Dubé
Pomník Jana Roháče z Dubé
Mušle
Mušle
Jan Hus na hranici v Praze - Tróji
Jan Hus na hranici v Praze - Tróji
Cihlový obklad interiéru krytých lázní v Sokolově
Cihlový obklad interiéru krytých lázní v Sokolově
Přátelství
Přátelství
Křídla vědění
Křídla vědění
Pomník T. G. Masaryka v Protivci
Pomník T. G. Masaryka v Protivci
Múza Čech
Múza Čech
Život v míru
Život v míru
Pomník svobody v Domažlicích
Pomník svobody v Domažlicích
Sv. Hubert v Loučné nad Desnou
Sv. Hubert v Loučné nad Desnou
Dvojice dekorativních alegorických reliéfů s tematikou zemědělství nad portály Domu zemědělské osvěty v Praze-Vinohradech
Dvojice dekorativních alegorických reliéfů s tematikou zemědělství nad portály Domu zemědělské osvěty v Praze-Vinohradech
Pamětní deska Josefa Fanty v Praze
Pamětní deska Josefa Fanty v Praze
Přeměna hmoty
Přeměna hmoty
Na poslední cestu
Na poslední cestu
Pomník Martina Kopeckého v Plzni v Kopeckého sadech
Pomník Martina Kopeckého v Plzni v Kopeckého sadech
Památník padlým v první světové válce na vrchu Hard v Sokolově
Památník padlým v první světové válce na vrchu Hard v Sokolově
Sedm reliéfních emblémů pro tympanony mansard na přístavbě Univerzitní knihovny v Praze
Sedm reliéfních emblémů pro tympanony mansard na přístavbě Univerzitní knihovny v Praze
Pamětní deska Mistra Jana Rokycany na radnici v Rokycanech
Pamětní deska Mistra Jana Rokycany na radnici v Rokycanech