Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Náhrobek Petra Ivanoviče Jakla v Berouně

Amort Vilím

Tuček

Časové údaje
1911

Materál
Bronz

Umístění
Beroun, hřbitov, XI. pole, vstup z ulice Pod studánkou

Popis

Více informací ohledně náhrobku známe díky Amortovým zápiskům, které prozrazují, že náhrobek objednala v září 1911 manželka P. I. Jakla, která dostala kontakt na Amorta od Coufala, pro kterého již Amort v Berouně tvořil.[1] Když byla práce v ateliéru v říjnu 1911 skončena, přijela se objednavatelka na dílo podívat a Amort jí podal vysvětlení: „Ze zvlněných oblaků zjevuje se kříž, symbol příštího utrpení neznámého ještě syna Madoně klečící s dětským skoro ještě výrazem ve tváři, vlna oblaků vychází z postavy modlící se Madony."[2] Paní Jaklová prý dojetím nemohla mluvit, takže byl Amort o to více spokojený.

Toto dílo mělo patrně úspěch, jelikož ho později prováděl v menším měřítku a prodával. Do dnešních dnů se dochoval v soukromých sbírkách Amortových potomků sádrový obdélný reliéf zobrazující pouze poprsí madony a též sádrová deska s reliéfem celé madony, ovšem bez šatů.

[1] Pravděpodobně se jednalo o Elišku Jaklovou (ženu P. I. Jakla), jejíž jméno bylo o několik let později připsáno na náhrobní desku.

[2] LA PNP, Amortův deník č. 63, zápisy z 10. a 13. 11. 1911.