Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Mayerl Johann Adolf

Časové údaje
1910 - 1912

Materál
žula (socha: jemnozrnná žula ze Smrčin - Fichtelgebirge, podstavec - hazlovská žula), bronz (pamětní desky)

Umístění
Cheb, Městský park

Souřadnice
12.368425, 50.074516

Popis

V bitvě u Jičína a Hradce Králové v prusko-rakouské válce v r. 1866 bojoval 73. chebský pěší pluk vévody Albrechta Württemberského na severním bojišti ve svazku I. armádního sboru v brigádě barona Ringelsheima a utrpěl značné ztráty (27 důstojníků, 540 mužů). Důstojnický sbor zřídil svým padlým pomník v podobě obelisku v Chebu na Rahmbergu. Na bojišti samém však pomník padlým chyběl, i když jiné pluky ho už dávno postavily. Tento problém byl vyřešen rozhodnutím postavit v Chebu pomník nový a ten stávající přemístit na bojiště u Jičína.

V roce 1910 byla vypsána veřejná sbírka a soutěž s odměnami ve výši 750, 500 a 250 korun za tři první místa. Zúčastnilo se jí 19 sochařů, odměny si rozdělila trojice nejznámějších sochařů německé národnosti, působící v severozápadních Čechách. První místo získal Johann Adolf Mayerl z Chebu, druhé Karl Wilfert ml., v té době už žijící v Praze, třetí Hugo Uher z Karlových Varů. Čestné uznání získal společný návrh sochaře Heinricha Stolze a architekta Wilhelma Pleiera z Vídně. Výbor pověřil sochaře Adolfa Mayera zhotovením pomníku. Byl omezen rozpočtem 30.000 korun, což vedlo k mírné redukci jeho návrhu v měřítku a detailech.

Mezi vhodnými lokalitami pro jeho umístění se uvažovalo o náměstí před nádražím, ale návrh byl zamítnut kvůli ruchu, který je tu přítomen, což bylo v rozporu s ideou tiché vzpomínky. Nakonec byl zvolen městský park, rozkládající se na území bývalého hřbitova, kde byl umístěn uprostřed křižovatky kaštanové aleje s příčnou cestou. Na podzim 1911 položil Mayerl základy a tři spodní schody, aby se základ přes zimu usadil. V květnu a začátkem června 1912 byl pomník nainstalován. Jeho odhalení 29. června bylo koncipováno jako velká slavnost. Zúčastnilo se jí 105 veteránských spolků (z toho 4 saské a 9 bavorských, celkem 2.500 veteránů), 7 střeleckých spolků, chebská posádka, školy, řada civilních spolků a svazů, zástupci úřadů, prominenti města a četní obyvatelé Chebska a dalších německých krajů. Kolem 10 hod. se dostavila Jeho císařská a královská Výsost arcivévoda Friedrich, kterého přivítal velitel posádky generál pěchoty Albert von Koller, divisní generál svobodný pán Kuhn von Kuhnenfeld a další osobnosti. Potom odhalil arcivévoda pomník a tepelský opat Gilbert Helemer celebroval polní mši. Starosta Krader, poslanec Mayer a plukovník Adolf Brunschwick von Korompa pronesli slavnostní řeči a předali pomník městu Chebu. Následovala slavnostní průvod, v němž bylo neseno 73 vlajek, vyhrávalo 8 kapel a pochodovalo také 200 vojáků chebského pluku, kteří byli přímými účastníky bitvy u Hradce Králové r. 1866. Poté se po 12 hod. konala hostina pro 150 čestných hostů, odpoledne byla na louce pod hradem lidová veselice.

Starý pomník byl převezen na bitevní pole u Lochova u Jičína a instalován v blízkosti pomníku padlých 42. pěšího pluku. Slavnostní odhalení se konalo 19. července 1912 za přítomnosti delegace chebského pluku, 42. pěšího pluku a 11. jičínského pěšího pluku.
Pomník vysvětil farář z Ostružna, řeč pronesl chebský plukovník von Korompa, byly položeny věnce a pochodovala čestná jednotka. Pomník převzal Spolek pro péči o válečné pomníky. Odpoledne téhož dne navštívila chebská vojenská delegace hroby vojáků na jičínském hřbitově.

Chebský pomník - podobně jako zdejší Jahnův pomník - stihl smutný osud. V dubnu 1946 byl stržen, na jeho místě umístěn pomník osvobození města americkou armádou a později socha socialistického pohraničníka.

Literatura

Das Kriegerdenkmal in Eger. Egerer Jahrbuch XLIII, 1913, s. 237 - 241.

Egerer Zeitung, 12. 4. 1910, s. 3.

§Černý 2006§§, s. 115 - 117, 120.

Uhlíř, Lubomír: Dva pomníky chebského 73. pěšího pluku padlým ve válce r. 1866. Bulletin Komitétu pro udržování památek z války 1866, ročník II , č. 1.

§Černý-Fišer 2013§§, s. 46-48

Autor hesla
?