Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Božské srdce Páně, Božské srdce Panny Marie

Vosmík Čeněk

Časové údaje
1935 - 1936

Materál
pískovec

Umístění
Kostel Narození Panny Marie, nám. Míru.

Souřadnice
12.930007, 49.440633

mapa

Popis

Druhá Domažlická Vosmíkova církevní zakázka následovala s velkou časovou prodlevou. Právě na základě zkušenosti s oltářem U Svatých jej 1. října 1934 oslovil děkan Václav Antony s dotazem, zda by nezhotovil sochu Blahoslaveného Srdce Páně, „asi v těch rozměrech a provedení jako v Poděbradech". Domažlická i poděbradská socha náleží do skupiny variací nebo dokonce kopií jeho proslulé sochy stejného námětu, kterou vytvořil pro moravské poutní místo Hostýn. V Domažlicích se nachází její přesná kopie, kterou autor dle zmíněného zadání provedl z bílého pískovce, tj. ze stejného materiálu, z něhož je vytvořena poděbradská socha. My je dnes sice vnímáme pouze jako pozdní výhonek náboženského umění, které se stylově i obsahově zcela míjí s duchovními proudy doby svého vzniku, nicméně už samotný počet kopií dokládá, že ve Vosmíkově díle hrála hostýnská socha zásadní roli. Zabýval se jí už od r. 1914, v bronzu však byla odlita až po válce v r. 1919. „… vložil jsem [do ní] největší myšlenky své. V ní dosáhl jsem uspokojení, je vyznáním mého života. Pochopiti a vyjádřiti Krista je touha mých modliteb, denních úvah i bezesných nocí. V obou osobách [hovoří zde i o soše Krista na poušti – pozn. autora] snažil jsem se vyjádřiti božskou důstojnost Kristovu, spojenou s mírností a pokorou lidskou“, „tohohle Krista pokládám však za vrchol svých meditací a svého umění“.

O rok později vytvořil pro Domažlice protějškovou sochu Božského Srdce Panny Marie, už mnohem méně osobitou, na níž je „vidět povšechnost zpracování bez jakékoli známky realistického úsilí“.