Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Výzdoba divadla J. K. Tyla v Plzni

Amort Vilím

Časové údaje
1901

Materál
štuk

Umístění
Divadlo Josefa Kajetána Tyla, Prokopova 102/14, Plzeň

Souřadnice
13.378761, 49.742832

mapa

Popis

Amort se podílel i na dekorativních pracích pro plzeňské Divadlo J. K. Tyla. I přestože se nejednalo o žádné velké plastiky, nýbrž spíše o štukatérské práce a reliéfní podobizny a jiné výjevy, přinesla mu tato díla jistou proslulost, jelikož se reprodukce jeho výtvorů pro divadlo objevily v dobovém tisku. V Plzni pracoval od ledna do července 1901, tedy dva roky poté, co se dozvěděl o této zakázce od Balšánka. Byl za ní rád, protože mu mohla přinést finance, ale Amortovi bylo líto, že mu Balšánek zadal pouze malý úkol, nikoli velká figurální díla. Kromě něho byli pracemi pověřeni ještě další sochaři jako například F. Hergesell, S. Sucharda, F. Rous, O. Walter a také zde byl přítomen i Amortův bratranec Vlastimil Amort, který mu pomáhal.

Amort byl pověřen dvojí prací: nejdříve vytvořit šest medailonů s podobiznami významných osobností: V. Hálka, B. Guldenera, F. V. Jeřábka, F. Škroupa, B. Smetana a V. Blodka, které byly umístěny na fasádu budovy nad okna.[1]

A pracovat na vnitřních dekoracích, kde byly používány různé ornamenty a některé části byly doplněny o různé figurální výplně. Například obdélná tabulka s motivem Dudáka nebo medailony kruhových formátů s groteskními kompozicemi. Ty zobrazují například Historii (ženská sedící figura píšící do knihy, za ní v pozadí snad hora Říp), Poezii (sedící anděl s pootevřenou knihou), Prózu (stařena předčítající z knihy malému dítěti), Báchorku (korunovaná dívka s drakem na klíně). Ale vytvořil i personifikaci Plzně v podobě ženy s dítětem. Amort v těchto výjevech použil svůj oblíbený motiv vlajících kusů látek oděvu, které vyplňují zbytek medailonu. Prostředí dotváří jeho naznačením prostředí, ve kterém se postavy nachází: kopcem se stavbičkou, stromem a některé části jím modelované nechal vystoupit z medailonu (jako například ruku anděla či šat stařeny). Medailony mají svou atmosféru, která odpovídá zobrazovanému tématu, je zde folklórní a pohádková romantika. Výtvarnou úroveň medailonů snižuje špatná modelace paží, což je patrné zvláště tam, kde jsou ruce odkryté. Podílel i na ostatní interiérové štukové výzdobě (například dekoracích říms, cviklů a stropů festony, maskarony, vegetabilním dekorem i reliéfními figurálními výjevy).

[1] Autorství podobizen se uvádí na internetové stránce: www.theatre-architecture.eu, Pavel Panoch, Městské divadlo J. K. Tyla, vyhledáno 27. 9. 2011. To potvrzuje i knížka: Josef Čipera - Antonín Balšánek, Nové divadlo král. města Plzně, Plzeň 1902, s. 16, 17. Ostatní medailónové portréty (Štěpánek, Tyl, Kollár, Bendl, Palla) jsou od F. Rouse.