Sochařská výzdoba hlavního průčelí děkanského kostela Narození Panny Marie v Klatovech
Josef Fanta
Soubor
Děkanský kostel Narození Panny Marie v Klatovech
Časové údaje
1908 - 1909
Materál
pískovec
Umístění
Klatovy, Krameriova ul.
Souřadnice
13.295172, 49.395839
Popis
Prvním velkým klatovským stavebním podnikem, při němž našla uplatnění umělecká výzdoba, byla rekonstrukce děkanského kostela Narození Panny Marie, která probíhala v letech 1889 až 1908. Umělecká výzdoba spadá do poslední fáze a přesahuje až za znovuvysvěcení kostela v roce 1908.
V roce 1895 byl založen Spolek pro vnitřní výzdobu děkanského chrámu, jehož tajemníkem a hnacím motorem se stal gymnaziální profesor deskriptivy a historik Ferdinand Vaněk. Na rekonstrukci se finančně a organizačně podílely hned tři subjekty – vedle zmíněného spolku i město a děkanství, což pak spolu s chronickým nedostatkem financí vedlo k řadě problémů při komunkaci s architektem i umělci.
Na doporučení stavitele Josefa Hlávky vedl druhou fázi oprav od roku 1898 architekt Josef Fanta. Fanta rekonstrukci pojal jako velmi puristickou regotizaci, která měla kostel vrátit zhruba do stavu, jak byl zobrazen na Willenbergově rytině z roku 1602, včetně nového vysokého krovu pokrytého břidlicí. Z tohotodůvodu nechal přemístit raně barokní portál z roku 1687 na sousední Bílou věž, namísto něj zřídil portál pseudogotický s lomeným obloukem a celému hlavnímu průčelí dal podobu odvozenou z vrcholné gotiky. Ke spolupráci na sochařské výzdobě Fanta přizval svého stálého spolupracovníka Čeňka Vosmíka, jehož bohatá tvorba zejména pro církevní prostředí prodloužila život klasicizujícímu idealismu náboženského umění 19. století.Sochy na průčelí klatovského kostela jsou záměrně pojaty tak, aby evokovaly gotickou plastiku. Nicméně pod vnější formou tradičních ikonografických typů s jejich atributy, postoji, šatem i záhyby draperie zřetelně prosvítá jeho osobní styl štíhlých postav a idealizovaných tváří.
Všechny práce však z Vosmíkovy ruky nepocházejí. Autorem dvou konzol na hlavním portálu s hlavami Adama (s atributem jablka ze stromu poznání) a Evy (s hadem) je tehdy mladý sochař Vilém Glos, který se tak poprvé dostal do styku s Klatovy, v nichž se natrvalo usadil po první světové válce. Obě hlavice s jemně secesním nádechem se zřetelně odlišují od Vosmíkova pojetí.