Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Náhrobek Luďka Marolda na Olšanských hřbitovech v Praze

Amort Vilím

Soubor

Olšanské hřbitovy v Praze

Časové údaje
1899 - 1904

Materál
Bronz

Umístění
Praha, Olšanské hřbitovy, V-23-108

Popis

Když v roce 1899 zemřel Luděk Marold, jeden ze zakladatelů Jednoty umělců výtvarných , rozhodl se spolek o zřízení důstojného pomníku a vypsal konkurz. Amort měl s vytvořením podobizny svého přítele L. Marolda již zkušenost a měl velký zájem se podílet na jeho pomníku (na návrhu pracoval měsíc). Porotcům došel pouze jeho návrh, avšak ten se jim nelíbil. V únoru dalšího roku se domluvili, že ho přesto provede, ale s malými změnami. Vypracování konečné podoby pomníku však nebylo jednoduché, jelikož výbor nebyl stále spokojen, což vedlo ke sporům, které se vyostřily natolik, že Amort odmítl pomník zřídit. Dokonce na konci května 1902 odstoupil ze spolku, protože si nechtěl nechat vnucovat cizí myšlenky a vadilo mu hlavně údajné podceňování, „úšklebky" Urbana a „kantorování" Kloučka. Situace se uklidnila díky osobě J. Maudera, který Amorta navštěvoval, povzbuzoval ho a navrhl mu, aby zkusil zobrazit L. Marolda, jak sedí a kreslí, s čímž Amort zprvu souhlasil, ale nakonec toho nevyužil. Dne 27. 10. 1902 se u něj sešla porota na posouzení konečného návrhu, který byl schválen a ten pak dodělal v dubnu 1904. Mezi léty 1899 a 1904 pomník sedmkrát přepracoval (bohužel ale neexistuje dokumentace zaznamenávající tyto změny). Patrně již v prvním návrhu byla ‚módní postava‘ (myšlena truchlící dáma), která se některým nelíbila, avšak povedlo se mu ji nakonec prosadit. Tato ‚módní postava‘ svědčí o Amortově zájmu o díla jiných, zvlášť zahraničních umělců. Dílo se brzy poté ocitlo ve světovém kontextu, když bylo reprodukováno v anglické knize o sochařství na architektuře (Alexander Koch, Sculpture from ‚academy architecture‘, 1904-1908, London, 1908, s. 140).